Rozporuplnou diskusi vyvolalo v posledních týdnech téma týkající se městského hřbitova v Lokti. Řadu lidí totiž vyděsila zpráva, že by město mělo nechat zlikvidovat staré, zejména německé hroby a památníky. „Tento postup je na území Sudet velmi obvyklý, na řadě míst se již tak stalo, řadu míst to čeká. Jednak se současná reprezentace chce odtrhnout od německé minulosti toho kterého sídla, jinde zase tvrdí, že údržba rozpadlých hrobek je ekonomicky náročná,“ říká Lukáš Smola z Center for Applied History.

Nájemní smlouva

Jak celá debata vůbec začala? „V roce 2009 si měl starosta vyžádat dokumentaci hřbitova od správce ke kontrole. Jakýmsi způsobem nakonec došlo k tomu, že dokumentace byla městem převzata a odbor správy majetku zjistil, že není uzavřena jediná smlouva k hrobovým místům,“ vysvětluje vedoucí odboru správy majetku Městského úřadu v Lokti Petr Antal. Město proto lidi v roce 2010 vyzvalo k uzavření platné nájemní smlouvy, a to nejpozději do konce ledna roku 2011. „V současné době je uzavřeno zhruba 150 smluv. To však neznamená, že nájemní smlouvy přestaneme uzavírat. Naopak se snažíme, přestože už je březen, jich uzavřít co nejvíce a snížit tak finanční ztrátu z provozu hřbitova,“ uklidňuje Antal.

Likvidace ne

Kritici v poslední době ovšem poukázali na přehnaně vysoké ceny za pronájem a navíc i na fakt, že pokud lidé nájemní smlouvu nebudou mít uzavřenou, náhrobek, krycí deska i další zařízení hrobu se stávají dle zákona věcí opuštěnou. „Věci, ke kterým se nikdo nepřihlásí, přejdou do vlastnictví obce, která s nimi může dále volně nakládat. Může proto hrob i zrušit. Takové hrobové místo zanikne a bude moci být použito pro nové pohřbení,“ uvádí Antal.
Co tedy bude se starými, obzvláště německými hroby, o které se nikdo nepřihlásí? Jejich odstranění podle starosty není v plánu. „Likvidace je také nákladová položka a město se nebude do této investice nikterak hrnout. Čeká nás ještě pár let práce na tom, než bude náš hřbitov trochu důstojnějším pietním místem. Vzory máme třeba na hřbitově v Olšanech. Podstatné bylo a je zavedení řádu, k čemuž patří i úřední deska a letáky, a hlavně kontinuální péče o celek,“ informuje Hlavsa.

Významné hroby

Ve věci rušení hrobových míst tedy nedošlo k žádnému jasnému rozhodnutí. „V tuto chvíli plníme pouze zákonné povinnosti k tomu, aby se město mohlo rozhodnout, jak to bude dál se hřbitovem a s hroby, o něž se nikdo nestará. Mnoho z nich hřbitov hyzdí. Hroby, které mají řekněme určitou místně historickou hodnotu, popřípadě jsou esteticky cenné, město určitě likvidovat nebude. Ani o tom nikdo neuvažoval,“ uvádí Antal.
Odborníci se shodují, že hřbitov si zaslouží kompletní revitalizaci a zejména pak důkladnou péči o cenné hroby. „Loketský hřbitov považuji za jeden z nejmalebnějších v kraji a lze na něm vyčíst minulost města. Je zde pohřbena hlavně místní honorace, ale i lidé, kteří pomohli proslavit Loket ve světě – leží tu starostové, jeden poslanec, právníci, faráři, pedagogové, lékaři a lékárníci, podnikatelé a manažeři, ostrostřelci i umělci,“ míní Lukáš Smola s tím, že asi nejvýznamnějším pohřbeným je malíř Walter Ditz, jehož busta byla ze hřbitova před několika lety odcizena.
„Anebo rovněž rodina zakladatelů loketské porcelánky Haidingerů, jejichž ostatky sem byly přeneseny ze zrušeného hřbitova u sv. Jana,“ uzavírá Smola.

V Lokti už jeden hřbitov v minulosti zlikvidovali

Ani by nás nenapadlo rušit významné hroby. Tak reagovalo vedení města Loket na aktuální téma týkající se loketského pohřebiště. Minulost však vrhá na celou věc bezútěšný stín. Lukáš Smola, který se pietními místy na Karlovarsku zabývá, totiž upozorňuje, že téma likvidace hřbitova není městu vůbec cizí. „S likvidací hřbitova v Lokti už určité zkušenosti jsou. Jednalo se o hřbitov u dnes již neexistujícího kostela svatého Jana,“ vzpomíná Smola.
Podle jeho slov současníci označovali tento hřbitov za galerii pod širým nebem.
„Zvláštní atmosféru tomuto místu dodával terén, jelikož hřbitov byl ve svahu na několika terasách, a také fakt, že řadu náhrobků zdobily ručně malované porcelánové destičky. Nějaké náhrobky později skončily na hradě, něco v loketských sbírkách,“ říká Smola. A jak vypadá místo bývalého hřbitova dnes?
„Na místě dnes stojí pod kaštanem poslední pomník, dnes již téměř nečitelný, přírodovědce Glückseliga, který byl před časem prohlášen za kulturní památku,“ uzavírá Smola.

K. Šujan