Na tento problém upozorňují ochránci přírody už řadu let. A podle jejich slov to nikoho nezajímalo. Dotčené orgány se tím podle nich začaly zabývat až když došlo k loňskému požáru ve zmíněném Hřensku. Stejná katastrofa může kvůli měnícím se klimatickým podmínkám a také neukázněným turistům vypuknout i v Karlovarském kraji. Ohrožena je například Přebuz na Sokolovsku.

Karlovarský kraj je nejzalesněnějším regionem v rámci České republiky, téměř celá polovina jeho území je pokryta lesy. Riziko rozsáhlých požárů se navíc zvyšuje s ohledem na probíhající rekultivace bývalých povrchových dolů. „Ve spolupráci s hasičským záchranným sborem jsme se proto domluvili na tom, aby bylo zmapováno, co všechno je v Karlovarském kraji rizikové. To znamená opravdu identifikovat rizikové oblasti, všechny plány postupu, které tady máme, a případně je přizpůsobit a revidovat tak, abychom byli na tyto stavy do budoucna připraveni,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.

Čtveřice lákala bezdomovce a uživatele drog do Anglie
Otrokářům z Karlovarska hrozí devět let za mřížemi, lákali na práci v Anglii

Příkladem může být Přebuz a její okolí. I přes nejpřísnější stupeň ochrany přírody lze nalézt v Národní přírodní rezervaci Rolavská vrchoviště hned několik ohnišť. Dobrovolní ochránci přírody hovoří o doutnající katastrofě, která nikoho z kompetentních orgánů nezajímala.

Rolavská vrchoviště mají pod sebou až 75 procent rašeliny. Ta, když je suchá, může velmi snadno vzplanout. Požáry v rašeliništích mohou hořet téměř do nekonečna. Nebo alespoň do vyčerpání paliva, a to i v podzemí, pokud je hoření zásobeno kyslíkem.

Policie ČR - ilustrační foto.
Vrtulník s termovizí hledal ženu v Ohři. Svědkyně nevěděla, zda do řeky skočila

"Ve zdejší národní přírodní rezervaci je rašelina až na 75 procentech území. Má rozlohu 840 hektarů a pokud vypukne požár, polovina parku bude pryč. Nenávratně ztraceny tak budou i zásoby vody. Vegetace za 10 až 15 let doroste, ale voda už se do krajiny nevrátí. Při požáru může rašelina klesnout o desítky centimetrů, ale i o několik metrů. Nenávratně pryč tak bude akumulace a zadržování vody v krajině. Zmizí i tucet unikátních přírodnin, které nenajdete jinde v ČR ani Evropě," říká Rudolf Kovařík z občanského sdružení ekologů Rosnatka.

Zároveň tvrdí, že turisté katastrofě hodně napomáhají. "Pokud teď vyrazím do parku, najdu určitě deset až dvanáct ohnišť. A to v té nejpřísnější zóně ochrany přírody. Některé lidi najdu přímo jak sedí u ohýnku. Argumentují tím, že tam před dvaceti, třiceti lety žádné zákazy neplatily. Anebo tím, že neviděli cedule. Další se ohánějí svými právy, ale povinnosti neznají. Někteří jsou agresivní. Zažil jsem už i zlomený nos. Je také třeba říci, že 80 procent návštěvníků vrchovišť přijde a odejde aniž by po nich zůstal jediný papírek. zbylých 20 procent dělá v těchto místech neskutečné věci," konstatuje Kovařík.

Návrh
Podívejte se, jak by mohl vypadat Chebský most. K výběru jsou čtyři návrhy

Do parku chodí na kontroly ekologičtí dobrovolníci z Rosnatky nebo horská služba. Ve svém volném čase tam vyrážejí starosta Přebuzi nebo šéf životního prostředí z Kraslic. "Jsou to srdcaři, kterým není osud zdejší přírody lhostejný," tvrdí Kovařík.

Lidi, kteří rozdělávají ohně v Rolavských vrchovištích, neodradí ani vysoké pokuty, i když jdou do desítek tisíc korun. Dobrovolníci nalezená ohniště likvidují a zem se snaží vrátit do původního stavu. Pokud tam totiž ohniště nechají, rozdělá tam oheň automaticky sto dalších lidí. Kovařík by spolu s ostatními uvítal režim, jaký platí v ostatních přírodních parcích v republice. "Zdejší kout ale nikoho nezajímá. Nejsme holt Šumava, Černé jezero, Beskydy, Krkonoše nebo právě Hřensko a další. Až bude mít zdejší krajina jejich punc, pak se možná začne něco dít," dodává s tím, že pokud by požár vypukl právě zde, zasáhne desítky kilometrů čtverečních včetně německé strany.

Ples Harmonie.
Ples Harmonie v Karlových Varech se vydařil, podívejte se

Přitom zhruba před pětadvaceti lety nebylo na tomto místě živáčka. Dnes je spíše vzácností, když v národním parku nejsou turisté či mládež pořádající mejdany. O víkendu tam napočítali téměř čtyři tisíce návštěvníků. Může za to i betonové monstrum bývalé továrny Sauersack a selfíčkáři, kteří se u něj zvěčňují. Objev a zvýšenou návštěvnost tohoto záhadného místa mají na svědomí sociální sítě a zasloužil se o to i seriál Rapl. Právě sem umístil scény z jednoho dílu režisér Jan Pachl. Záběry, kdy z betonové nádrže s vodou vystupuje torzo mrtvé ženy přivázané ke kůlu, umocnily tajemno tohoto místa a přilákaly další zvědavce. Na své si v lokalitě přijdou hlavně milovníci industriální turistiky i vojenské historie.

Rašelina má vysoký obsah uhlíku a za nízké vlhkosti dobře hoří. Jakmile je zapálena v přítomnosti zdroje tepla doutná. Tyto doutnající požáry mohou hořet velmi dlouhou dobu, měsíce až roky, a šířit se v podzemí ve vrstvě rašeliny. Požáry obrovských ploch rašeliny ve světě se objevují jako globální hrozba s významnými hospodářskými, sociálními a ekologickými dopady.

Zahájena byla také jednání s partnery z Bavorska i Saska, kde si toto riziko rovněž uvědomují. „Jednotlivé fáze mají každá jiný časový harmonogram. Nicméně je to práce na delší dobu. Určitě se toho hodně odehraje ještě v letošním roce, přičemž celou přípravu bychom rádi finalizovali v příštím roce,“ doplnil hejtman Petr Kulhánek.