Jak přiznává, měla na výběr z deseti zemí, Čechám dala přednost i před Spojenými státy nebo třeba Holandskem. A je tu spokojená. Co si hodně chválí, je české školství.

„Vybrala jsem si Česko, protože jsem se chtěla naučit mluvit a rozumět česky. Myslím si, že čeština je těžká, hlavně gramatika, ale je hezké, když umíš mluvit česky,“ svěřila se. Když v září přijela, neuměla česky ani slovo, dnes, po osmiměsíčním pobytu, se dobře dorozumí, jen místy si vypomůže angličtinou.

Isabella žije u hostitelské rodiny Nestrojilových v Oloví. A není to jejich první zkušenost se zahraničním studentem. „Když jsem ještě chodil na centrálku, hostili jsme v rodině Rumuna a poté Gruzínku. Ale to všechno byly týdenní pobyty. Isa je první studentka na celý školní rok,“ poznamenal sedmnáctiletý Janek Nestrojil. Jak přiznal, praxe výměnných pobytů se mu líbí a i on sám by jednou, až bude na vysoké škole, rád odjel na roční zkušenou do světa.

Česká republika padla Isabelle vysloveně do oka. Myslela si, že Češi budou uzavření, ale opak je pravdou. Malá obec Oloví se jí moc líbí, život tady je prý nesrovnatelný s velkým městem, kde žije v Itálii. Byla se podívat v Praze, Karlových Varech nebo v Brně. Nadšená je i rodinou, Janek je jako její bratr, rodiče ji přijali moc hezky a všichni jí, podle jejích slov, ve všem pomáhají. Co ji ale doslova uchvátilo, je škola. Stejně jako Janek chodí do druhého ročníku na sokolovském gymnáziu. „Ve škole je to úplně jiné než v Itálii. Učitelé jsou tady vstřícnější, není tu tak přísná hranice učitel – žák. Mnohem víc pochopím i samotný výklad, nemusím se pak doma tolik učit,“ pochvalovala si. „Navíc u nás se chodí do školy i v sobotu. Studenti tu mají mnohem víc volnosti. Daleko přísnější jsou v Itálii i maturity. O prázdninách musím chodit na brigádu, abych získala body k maturitě,“ srovnávala. „Tady na gymplu šla třeba po chodbě dívka v kraťasech a Isa se tomu moc divila. V italské škole i v létě musí mít zahalená kolena,“ doplnil Isabellino vyprávění Janek.

Isabella bude u své hostitelské rodiny ještě dva měsíce. Všichni jsou ale přesvědčeni, že přátelství, které vzniklo, potrvá dál.

Mezinárodní dobrovolnická organizace AFS Mezikulturní programy se zabývá nejen zasíláním středoškoláků za studiem do zahraničí, ale i jejich hoštěním zde v České republice. „Účelem našeho programu je integrace zahraničních studentů do české společnosti a kultury. Mladí lidé z různých částí světa se učí češtinu, získávají nové poznatky a přátele. Hostitelská rodina naopak hoštěním, které dělá zdarma – jen pro dobrý pocit, získává nového syna nebo dceru,“ přiblížila za organizaci Zuzana Konečná. Studenti pochází z přibližně 27 zemí světa.