Kromě těžební činnosti se Sokolovská uhelná věnuje také rekultivacím – obnově a zúrodňování znehodnocené půdy. V rozhovoru technický ředitel společnosti Jiří Pöpperl prozradil, jak práce na oživení krajiny pokračují a jakou cestou se ubírají.

Důlní činnost se dotkla asi devíti tisíc hektarů půdy. V jaké fázi jsou rekultivace v současné době a kolik jich zbývá?
Zhruba 9 300 hektarů je veškeré území, které bylo, je a bude dotčené hornickou činností. Takže jsou to dokončené a rozpracované rekultivace a také aktivní lomy. Rozdělené je to zhruba na třetiny.

Jaký je důvod, že ve vašich rekultivacích nyní převažují spíše ty vodní?
Je to proto, že na závěr těžby nám zbudou velké zbytkové jámy, které je těžké vyplnit. Musely by se totiž znovu rozebírat již zrekultivované výsypky, takže je zde deficit hmot a vodní rekultivace po řadě studií se jeví jako nejvhodnější způsob. Pokud by tam měla být deprese bez vody, tak voda na samém dně bude stejně a zcela určitě nekvalitní, plná železa a nejrůznějších látek a musela by se i tak čerpat. Proto je lepší tam řízeně tu vodu mít na kótách, které zajišťují kvalitní vodu.

Občas zaznívá názor, že tak velké množství vody může v okolí změnit klima.
Klimatický dosah tak velkých ploch je velmi omezený. Je vázaný na bezprostřední okolí. Samozřejmě před realizací jezera Medard – Libík byla provedena takzvaná EIA, jejíž součástí byla i klimatická studie, která na tyto otázky odpověděla. To, že vzniklo velké ložisko hnědého uhlí pod Krušnými horami, bylo umožněno jenom proto, že tu bylo veliké jezero. Takže vody, samozřejmě před životem člověka, bylo mnohem více a před těžbou zde byla také celá řada vodních ploch, byť nebyly třeba tak koncentrované, jako budou dnes.
Ale u našich sousedů na Mostecku ještě v relativně nedávné době bylo velké jezero a nemyslím si, že by klima tam bylo výrazně jiné díky této vodní ploše. Uvidíme, nakolik klimatické studie mají pravdu.

Děláte nějaké kroky k tomu, aby se tu zajistil trvale udržitelný rozvoj nejen pro přírodu a zvířata, ale i člověka?
Rekultivace je o navrácení krajiny zpět. To znamená především o vzniku zemědělských, lesních a vodních ploch. V rámci těch lesnických pamatujeme i na vytváření náhradních prostor pro chráněné živočichy a rostliny, kteří se vyskytují v předpolí těchto lokalit. Buď je tam řízeně stěhujeme, nebo umožňujeme jejich přirozený transfer. V rámci rekultivací už ale není možno řešit nadstavbu – jak do krajiny dostat člověka. Protože finanční prostředky, které jsou na rekultivace uvolňovány, podléhají jasným pravidlům, co smím a nesmím z rezervy financovat. Takže chci-li po vzniku zemědělské a lesní půdy něco postavit, ať je to cyklostezka nebo třeba altánek, tak je to potřeba dělat z jiných prostředků než rekultivačních.
V určitých případech budeme nějaké zajímavé projekty určitě realizovat, tak jak je firma dělala i v minulosti. V jiných případech dáme území k dispozici investorům.