Služební chlupáči museli například přepínat z obranných disciplín na velmi přesné pachové práce a naopak. Během čtyř dnů pracovali nejen ve dne, ale i v noci. Dvojice musely být perfektně sehrané. Nejlépe se se všemi nástrahami vypořádal podpraporčík Martin Havlíček a jeho věrný parťák Diego.

"Král může být jen jeden, popichuji ze srandy své kolegy. Panuje mezi námi zdravá chlapská rivalita a snažíme se vždy všichni ukázat ten nejlepší možný výkon. Je to ale soutěž, vyhrát může jen jeden. Letošní přebory policejních psů z celého kraje se uskutečnily v Sokolově a jeho okolí," říká Havlíček.

Na Krajské soutěži se prověřují služební psi komplexně, od poslušnosti, pachové práce až po obranné disciplíny.

"Specialitou v pachových pracích je vyhledávání vystřelených nábojnic v terénu s časovým limitem. Služební pes má za úkol nalézt a označit pět nábojnic do pěti minut, to je maximum. Letos jsme stejně jako loni nalezli tři nábojnice, což není špatný výsledek. Služební pes při této disciplíně musí být se svým psovodem extrémně sehraný, soustředěný a precizní v používání svého citlivého čenichu," popisuje policista.

Obranné disciplíny byly podle něho obohacené o noční práce v podobě zadržení nebezpečného pachatele s orientací na 100 metrů. "Zde naši služební psi neměli problém. Každý si poradil a odvedl skvělý výkon. Nehodnotí se však jen to že služební pes pachatele zadrží, hodnotí se taky práce takzvaně hlavou. Jakou trasu zvolil při pronásledování, jaká razance proběhla při zadržení nebezpečného pachatele a samozřejmě ovladatelnost služebního psa," vysvětluje Havlíček.

Poslušnost byla zase disciplína, kde služební psi měli za úkol provést dané cviky dle zkušebního řádu Policie ČR. Chůze u nohy, obraty za pochodu i na místě, štěkání na povel, dlouhodobé odložení se střelbou, ale i zdolávání překážek, které mají simulovat překážky v praxi. Služební psi museli prolézt například tmavým tunelem nebo podplazit nízkoprofilovou překážku.

"Letošní přebory byly pro mě osobně jedny z těch náročnějších, byly skvěle připravené a opravdu nás prověřily po všech stránkách. Jeden den jsme pracovali až do pozdních hodin a mělo to vliv samozřejmě i na nás v podobě nesoustředěnosti a únavy. Bylo mi ale jasné, že bylo cílem nás trochu rozladit a nechat nás se taky trochu vypořádat se s tím," říká psovod.

Sdělil také, jak vypadá příprava na podobné závody. "U mě asi jako příprava sportovce na olympiádu. Měl jsem vyčleněné týdny na trénink pachových prací, na obranné disciplíny i na poslušnost, ale samozřejmě i na fyzickou kondici a i na tu duševní, kterou jsem prováděl v podobě pořádného drbání, mazlení a ládováním se dobrot, vypráví se smíchem policejní psovod z Chebu.

Trénink pachových prací není o ničem jiném než trénink sledování pachové stopy. Každý den se zdokonaluje práce citlivého čenichu psa a prodlužujete se vzdálenost i časové stáří pachové stopy. Stopuje se v hustých křoviskách ve dne i v noci, na loukách, polích, lesích i bažinách.

"Práce obrany nám jde s Diegem tak nějak sama, vypěstoval jsem v něm velmi klidného a vyrovnaného ducha, který mu umožňuje velmi racionální, přesto silně nekompromisní jednání. Trénink fyzické kondice provádím vždy už od začátku léta, nejčastěji plaveme, to nás opravdu společně s Diegem baví. Jsme schopni ve vodě strávit celý den. Plávání je pro něj to nejzdravější, zapojuje opravdu celou kostru, každý sval, nabere velkou kondici a svaly, které byly povolené na začátku léta jsou v srpnu pevné jako kámen. Při veterinární přejímce mi naše služební veterinářka řekla, že Diego má břišní svalstvo jako kulturista. Potěšilo mě to."

S Diegem letos vyhráli všechny kategorie, nejlepší psovod a služební pes Karlovarského kraje, nejlepší obranář Karlovarského kraje, nejlepší pachové práce Karlovarského kraje. Na druhém místě se v krajské soutěži umístil praporčík Zdeněk Prokop ze Sokolova se služebním psem Egonem a třetí místo získal jeho kolega Luboš Šmolík z Chebu se služebním psem Dagem.

"Je to ta nejkrásnější práce na světě, každý den jsem v propojení s tím nejmoudřejším, co je na této zemi, přírodou. I po 13 letech této práce mám ale stále pocit, že psi učí mě a ne já je. Se svým služebním psem se radujete i trpíte, když jeden z vás trpí, vzájemně jste si oporou. Vznikne mezi vámi svazek, který lze těžko chápat. Je to člen rodiny, a já osobně jsem rád za postavení Diega jako policejního psa u nás v okrese, neboť u některých policistů si získal respekt a úctu jako každý rovnocenný policista. Na čem si zakládám je nekompromisní péče o služební psy. Zaručuju vám, že Diego se má líp než já," dodává Havlíček a ukazuje na fotkách přepychovou boudu se soukromým výběhem, značku granulí kterými Diega krmí a výživové doplňky na nervovou soustavu, svaly a kostru, srst a další.