Zdejší lidé si dodnes pamatují popraskané zdi, padající komíny i omítky, mizející vodu ve studních. Přesně takové byly důsledky zatím největšího zemětřesení u nás za posledních 100 let, které zatřáslo zemí koncem roku 1985. Na Chebsku dochází k záchvěvům půdy prakticky neustále. "Bylo těsně před Vánocemi roku 1985. Někdy kolem poledne se opravdu velmi silně otřásl dům. Měli jsme otevřený šuplík s jídelními příbory a vše se vysypalo na zem. V tu chvíli člověk nevěděl, co se děje. Následující dny lidé řešili škody na majetku, popraskané fasády, spadlé komíny. Mluvilo se o tom všude," vzpomíná Marie Kajabová z Kraslic.

Zemětřesení o síle 4,6 stupně Richterovy škály tehdy postihlo nejvíce Skalnou, Nový Kostel a Plesnou. Otřesy bylo možné cítit prakticky na celém území Čech. Kraslicko a Chebsko jsou nejvíc seismicky aktivní z celé ČR. Jsou zařazeny i mezi nejvýznamnější zemětřesné oblasti ve střední Evropě. Pro tuto oblast je typický výskyt seismických otřesů v sériích trvajících několik dní i týdnů. Říká se jim zemětřesné roje. Uvolňování seismické energie probíhá formou slabých mikrootřesů, kterých lze zaznamenat denně desítky. Série kulminuje silnějším zemětřesením, po němž opět aktivita doznívá řadou slabých otřesů. Tyto roje se opakují v intervalech zpravidla několika desítek let. A mnozí místní lidé už si na ně zvykli. Některým z nich volají příbuzní z jiných částí republiky a ptají se, jaké to bylo, zda jsou v pořádku.

MHD v Sokolově.
Sokolov a dalších šest obcí nepošlou doplatek provozovateli MHD

"Vnoučata mi volají a říkají, babi, až bude zemětřesení, přijedeme, chceme vědět, jaké to je. Jsou to malé otřesy. To, co se stalo v Turecku a Sýrii, je strašné," říká dvaasedmdesátiletá Věra z Kraslic. S ní souhlasí i další. 

"U nás nejsou tak silné otřesy a domy jsou stavěné poctivěji než v Turecku. Ale také mi volali přátelé, jaké to je. Jsou zvědaví a chtějí se přijet podívat do Kraslic, až budou seismicky aktivní oblastí," říká Simon Lorenz z Kraslic. K záchvěvům půdy dochází v této oblasti prakticky neustále, naposledy to bylo v lednu. Málokdy však překročí dva stupně Richterovy škály. Například na Chebsku to bylo naposledy v polovině ledna, kdy zde během zhruba deseti dnů došlo hned k několika otřesům. Ty byly o síle od 0,1 do 1,33 stupně, v hloubce od 7 do 13 kilometrů pod zemským povrchem. Zdrojem zemětřesení zde není jako v Turecku a Sýrii pohyb tektonických desek. Co zde způsobuje zemětřesení, nad tím vědci stále bádají.

Záznam seismografu v Chlumu Svaté Maří.Záznam seismografu v Kraslicích ze dne 20.2.2023Zdroj: AVČR

Pro výzkum zemětřesení mají velký význam různé novinky v podobě například aplikací. Hlášení o otřesech jsou pro odborníky dalším střípkem do jejich mozaiky. Geofyzikální ústav Akademie věd ČR za tím účelem vyvinul aplikaci pro mobilní telefony, kterou nazval Seislok. Obsahuje výřez mapy západních Čech, kde se v případě otřesů zaznamenávají epicentra, síla a hloubka, v níž k otřesu došlo. Lidé, kteří si aplikaci stáhli, mohou sami hlásit a lokalizovat oblast, ve které je zaznamenali.