Firma to uvedla na svém webu. V České republice je přitom na dvě stovky kamenolomů a přímo o samotný titul se za loňský rok ucházely hned dvě desítky z nich. „Pro nás je to obrovský úspěch. A ještě větší tím, že jako kamenolom jsme cenu získali už podruhé,“ uvedl Petr Sacher, vedoucí sekce Báňská příprava, pod kterou Kamenolom Horní Rozmyšl spadá. Stejnou cenu si odnesl také v roce 2012. Kritéria pro její udělení jsou přitom hodně tvrdá. „Třeba smrtelný úraz v provozu firmu automaticky vyřazuje z možnosti zúčastnit se hodnocení. A stejně tak je její šance téměř mizivá, pokud by v něm došlo k nějakému těžkému úrazu,“ poukázal Sacher. Náročnost podmínek potvrzuje i závodní kamenolomu Aleš Hanzlíček. Podle něho se při posuzování hledí na velké množství parametrů. „Nejsou to jen samotné pracovní úrazy a bezpečnost práce, ale počítá se třeba i množství vytěžené suroviny a řada dalších věcí.“

Kamenolom Horní Rozmyšl, ležící jen v těsné blízkosti obce Vřesová, byl otevřen v roce 1994 a původně těžil kámen pro potřeby výstavby tratí kolejové dopravy v lomech Sokolovské uhelné.
Dnes vyrábí především drcené kamenivo, které se používá jako podsypový materiál například pro stavbu komunikací v těžebních provozech a v malém množství i pro externí zákazníky. Pokud kamenolom dokáže v budoucnosti svůj vysoký standard v oblasti bezpečnosti práce obhájit, mohl by ocenění, které je firmám pouze propůjčováno, získat natrvalo.
Dva Zlaté Permony kamenolomu přitom nejsou jedinými, které v uplynulých letech Sokolovská uhelná získala. V roce 2002 cenu obdržela také těžební divize Jiří a o dva roky později také divize Družba. V roce 2011 si pak první cenu na své konto připsal i Kamenolom Horní Rozmyšl. Těžební provozy přitom jsou z hlediska bezpečnosti práce poměrně složité. A to jak s ohledem na podstatu své činnosti, tak kvůli velkému množství pracovníků a s tím souvisejícím rizikům. O to cennější již čtvrtý Permon pro Sokolovskou uhelnou je.