Martin Káňa se narodil v roce 1975 v podhůří Krušných hor ve Vejprtech. Po maturitě byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze do ateliéru kresby profesorky Jitky Svobodové.

Od počátku studia se zabývá figurální tematikou a expresivně pojatými studiemi v nadživotních velikostech, zaměřenými na biologický původ tělesných forem s úsilím o monumentální vyznění. Figurální tělesnost se později v jeho tvorbě přeměňuje a prolíná s její uměle vytvářenou paralelou.

Od bezprostřední kresby na papír postupně přecházel k trojrozměrnému ztvárnění z materiálů od kovu až po umělé hmoty. Bylo to soustavné úsilí o zachycení proměn člověka v souladu s jeho uměle vytvářeným prostředím. Spolupracoval se skupinou Jatka č.5, zabývající se hudbou, výrazovým tancem, divadlem, výtvarným uměním a společnou tvorbou multimediálních projektů. Všechny výrazně propojovalo úsilí o experiment s novými možnostmi výrazové komunikace. Další aktivitou, kterou se prezentoval na veřejnosti, bylo řešení klubových scén z hlediska výtvarného designu. Tři stálé realizace interiéru chilloutu vstupní haly a klubu Music Café během tří let provedl v Karlových lázních v Praze. Velmi si váží umístění objektu Scooteru v expozici Laboratoře, která je součástí stálé sbírky 20. a 21. století v Národní galerii v Praze.

V současnosti spolupracuje na společných projektech skupiny Ztohoven, jejímž je zakládajícím členem, v posledních dvou letech byl účasten i velmi intenzivní výstavní činnosti v nejrůznějších galeriích s celou řadou zajímavých mladých tvůrců a velké výstavy moderní sochy na hlavním pražském bulváru – Václavském náměstí.

Jednou ze stěžejních byla jeho výstavní účast v rámci projektu Konec světa v Národní galerii v Paláci Kinských. Je zakládajícím členem pražské umělecké skupiny Trafačka, spolupracuje se skupinou Pragovka.

Inspiruje se atomovou dobou – reaktory, sci-fi, komiksy, letadly, moderními materiály, ikonami padesátých let, jakousi výkladní skříní společnosti té doby. Doba v Káňově pojetí je bastardizována. Má vyvinutý povrchní smysl pro média, vytváření jakýchkoliv monster, jeho věci ji přímo i nepřímo ilustrují. Jím reflektovaná klišé nabízejí řadu zásadních významů z oblasti pokleslé pop-kultury. Prošel v posledních letech zásadními obdobími, charakterizovanými jeho významnými díly a směřováním – transformer, scooter, hibernace, figurální tvorbou až po obří stavby pro rockové festivaly, kdy se stal opravdu naším nejznámějším a nejslavnějším tvůrcem v praxi používaných monumentálních děl – gigantické rozpočty, obrovské stavby, uvolnění fantazie, největší scénické realizace všech dob.

Výstava bude otevřena denně kromě pondělí vždy od 10 do 18 hodin do konce února, vstup je zdarma.

Josef Vomáčka