Začalo to v muzeu

V úterý 21. listopadu 1989 sepsal historik okresního muzea v Sokolově Erich Kříž se svými spolupracovníky prohlášení, ve kterém ostře protestovali proti brutálnímu zákroku komunistické policie v Praze v pátek 17. listopadu proti pokojné studentské demonstraci na památku fašisty zavražděného studenta Jana Opletala. Prohlášením se muzejníci připojili k protestujícím z Karlových Varů, které vedl bývalý spolužák Ericha Kříže Jiří Kotek. Zde se také přihlásili k nově vzniklému celonárodnímu hnutí Občanské fórum. Další aktivní skupiny vznikly kolem vedoucího Klubu mladých v dnešním kině Alfa (tehdy Karpinsk) Milana Pulkerta, kolem dopravního dispečera Jaromíra Dvořáka na generálním ředitelství těžebního podniku HDB a dalších. S šířením nezávislých informací a organizací přirozeně pomáhali lidé z okruhu místního disentu vybavení ilegálními sítotisky a cyklostyly. Motorem začínajíci revoluce ale byli především studenti – vysokoškoláci přijíždějící ze stávkujících pražských i plzeňských fakult a s nimi solidární mládež z místních středních škol a učilišť.

Gymnázium – „protisocialistická síla“

Učitelé a studenti sokolovského gymnázia, rovněž pobouření neoficiálními zprávami z Prahy, si na středu 22. listopadu pozvali do školy na besedu místní představitele komunistické strany a jejího svazu mládeže. Funkcionáři zvyklí mlžit a balamutit lidi u gymnazistů narazili. Na zcela konkrétní, věcné a upřímně míněné otázky vůbec nebyli schopni svou orwellovskou „novořečí“ uspokojivě odpovědět.

Výsledkem bylo, že shromáždění gymnazisté sepsali a podepsali společné prohlášení, ve kterém solidárně veřejně podpořili stávkující vysokoškoláky v Praze a jejich požadavky: vyšetření represe na Národní třídě nezávislou parlamentní komisí za účasti studentů, ekonomické a politické reformy, otevření hranic na Západ. Polekaní papaláši ze sokolovského okresního výboru komunistické strany reagovali tentýž den „provoláním,“ ve kterém svým typickým slovníkem zařadili učitele a studenty gymnázia mezi „protisocialistické síly“ a obvinili je ze „zneužívání mládeže k provokačním akcím.“

Čtěte také: Na Sokolovsku se objevovaly nápisy Dusím se

Tím de facto poslali místní naštvané středoškoláky na náměstí a v celém okrese jim získali neobyčejný respekt a důvěru lidí na pracovištích. Mladí lidé na sokolovském novém náměstí vystavili podobiznu Jana Palacha, symbol odporu proti komunistické okupaci země, zapálili kolem svíčky a ve dne i v noci se u ní střídali v hlídkách jako živé a opravdové důkazy toho, že pražské události se týkají i Sokolova. Gymnazisté, většinou z elitních komunistických rodin, tak zároveň dotlačili své rodiče před rozhodnutí – postavit se na obranu režimu, nebo svých dětí? Odpověď byla nasnadě. Každému bylo jasné, co by čekalo jeho mladého revolucionáře v případě vítězství režimu.

T. Kábrt