Kvůli narychlo se měnícím nařízením vlády řada z nich nestihla zasněžit svahy umělým sněhem, protože přírodního bylo málo. Když se jim to konečně s vypětím všech sil a nemalých finančních prostředků podařilo, vláda střediska zavřela.

Lidé i vlekaři nevěřícně kroutili hlavou. Někteří neváhali a vzpomněli si na staré časy, kdy si svah vyšlápli. Většinou s dětmi a sáňkami a boby jako v Bublavě na Kraslicku. Na Klínovci to samé a navíc se tam dokonce i lyžuje. Lyžaře vyveze auto na kopec a pod ním je zase nabere. Vrchní parkoviště dokonce zaplnily karavany.

Lidé tak nadále tráví volný čas na čerstvém horském vzduchu, mají otevřená občerstvení, mají i rukavice, kukly, šály na obličeji stejně jako na lyžích. Snižují tím riziko nákazy, stejně jako před zákazem. Navíc dodržovali díky délce lyží i dvoumetrové rozestupy, což na bobech nehrozí. Nejsme gigantická střediska jako v Alpách, kde je nespočet lanovkových kabinek a riziko nákazy větší. Jezdíme na tyči, kotvě, otevřených sedačkách anebo nově autem. Ale ví to asi ti, kteří někdy lyžovali…

Roman Cichocki, Sokolovský deník