Podle hejtmana Petra Kulhánka (STAN) jde o peníze potřebné k předfinancování projektů z Evropské unie, ať se to týká Fondu pro spravedlivou transformaci nebo nového programovacího období do roku 2027. „Tyto finance se z velké části budou zase postupně vracet tak, jak budou realizované projekty propláceny. Kraj má ve svém zásobníku projektové záměry za pět miliard korun v různém stavu připravenosti. Pokud chceme maximálně využít dotační možnosti, je nezbytné mít připraveny prostředky na předfinancování, takový je princip evropských dotací,“ uvedl Kulhánek.

Nyní má kraj úvěr 800 milionů, který podle hejtmana není čerpán. „Nemusí být tedy splácen,“ vysvětlil.

Podle krajské opozice jde ale o riskantní krok. „V současné době má kraj dva úvěry. První na miliardu, který byl schválen ještě za hejtmana Josefa Novotného, nebo Martina Havla a je určený pro případné pokuty, korekce, odvody a podobně z minulosti, například z ROP Severozápad, se kterými se kraj stále potýká. Druhý na 800 milionů je na předfinancování projektů a investice. Pokud chce vedení kraje tento ukončit a vzít si místo něj úvěr daleko vyšší, a to 2,5 miliardy, pochopil bych to v případě předfinancování projektů s dotační účastí, ale v kombinaci s tím, že takto vysoký úvěr chtějí začít splácet až v roce 2026, je to krajně nezodpovědné,“ uvedl krajský zastupitel Martin Hurajčík (ANO).

Podle něj se část peněz z předfinancování sice vrátí, ale spoluúčast, a hlavně vlastní investiční projekty kraje budou spláceny v plné výši plus úroky.

„Ale až v dalším volebním období. Není to o milionech, ale o desítkách, stovkách milionů ročně. A to je pořádný zásah do budoucích rozpočtů. Kraj bude od roku 2026 splácet při dobrém úroku asi 270 milionů ročně. Již minulý rok jsme na krajské správě a údržbě získali nabídku úvěru ve výši jedné miliardy na předfinancování projektů a investice, a to se skvělými podmínkami po celou dobu trvání úvěru, který byl na neomezenou dobu. Bohužel nové vedení dalo organizaci pokyn úvěr znovu 'přesoutěžit' a obávám se, že takové podmínky již nezíská. Stejně tak mohou, a je to předpokládané, růst pohyblivé úrokové sazby v době čerpání, a bude muset dojít k prodloužení splácení a to jsou další dopady na rozpočty kraje v budoucnosti,“ upozorňuje na možná rizika Martin Hurajčík.

Karlovarský kraj se navíc musí kvůli pandemii připravit na propad financí v rozpočtu a základní obrysy ztráty se už rýsují. „K polovině března evidujeme náklady spojené s pandemií na úrovni zhruba 230 milionů. Jde o vícenáklady našich nemocnic, covidových jednotek, zdravotní záchranné služby, náklady za nákup ochranných pomůcek,“ uvedl hejtman Kulhánek.

Podle něho to není částka konečná. „Bezpochyby ještě naroste i o náklady na zřízení a provoz očkovacích míst, náklady na extrémní zatížení krematoria,“ dodal hejtman. Částečnou kompenzací je podle něj příspěvek státu na tento typ nákladů ve výši 10 milionů korun.