pro diecézi je údržba finančně náročná a nemá pro něj využití. "Ani město Kraslice nemá pro tyto kostely využití a nemá ani finanční prostředky na to, aby je udržovalo. Máme majetku spousty, a už i s tímto máme dost práce," vysvětlil starosta Kraslic Jan Šimek, proč nabídku město odmítlo.

Ve Sněžné, která spadá do katastru Kraslic, stálo po válce 115 domů a žil zde zhruba stejný počet obyvatel. V roce 2011 je jich už uváděno 32. Sněžnou si oblíbila hlavně řada chatařů a chalupářů. Její dominantou je právě barokní kostel svatého Jakuba, vystavěný na základech staršího dřevěného kostela.

Původně protestantský kostelík byl počátkem 17. století rozšířený a sloužil pak po tři staletí jako poutní kostel. Na svátek svatého Jakuba 25. července sem mířila procesí z obou stran česko-německé hranice. Scházelo se zde údajně až přes pět tisíc lidí a Sněžná tak byla druhým nejvýznamnějším poutním místem celého Sokolovska. Tím prvním byl Chlum sv. Maří.

Kraslice odmítly barokní kostel sv. Jakuba ve Sněžné | Video: Roman Cichocki

Kostel ve Sněžné je veřejnosti přístupný pouze o bohoslužbách, které se konají každou druhou sobotu v měsíci od 17 hodin. Dále pak Pouť svatého Jakuba v neděli 28. července od 11 hodin a Vánoční mše svatá 25. prosince od 17 hodin.