To jsou tři zásadní problémy, které tíží příhraniční město Kraslice. Čísla mluví jasně. Zatímco ještě před lety mělo město osm tisíc obyvatel, nyní jich je kolem 6 900. Navíc populace stárne. Podle statistiky za uplynulý rok je věkový průměr v Kraslicích dvaačtyřicet let. Odliv obyvatelstva registruje město postupně. Každý rok odejde padesát až sto lidí. „Úbytek je znatelný, ale logický. Lidé míří jinam za prací,“ řekl již před časem místostarosta Kraslic Otakar Mika.

Tento trend bude zřejmě těžké zastavit. Kraslice jsou příhraničním městem, avšak tato poloha není pro město až tak výhodná. Kraslice totiž nejsou tranzitním městem a průmysl jako takový upadá. Na lukrativních pozemcích u hranic se v územním plánu přitom počítalo s lehkým průmyslem. Investoři o ně ale zájem nemají. Na hranici Čech a Německa tak jsou jen tři restaurace, dvě čerpací stanice, free shop a obří asijská tržnice. Město se podle Miky bude dál snažit pozemky nabízet nejen na české, ale i německé straně prostřednictvím hospodářských komor.

Kupní síla by se v Kraslicích mohla alespoň částečně zvýšit po uvolnění pracovního trhu se sousedním Německem. Tamní firmy už oslovují Čechy a chtějí je zaměstnat. Plakáty už jsou rozmístěné po vývěskách. Němci nabízí nástupní plat kolem sedmi eur na hodinu.

Zastavit odliv mladé populace pak má změna při prodeji pozemků pro výstavbu rodinných domů. Připravuje ji Mikova Otevřená radnice, se kterou vyhrál v Kraslicích volby. „Město by prodalo pozemky za pětadvacet procent ceny. Pokud dotyčný dům postaví, nebude zbylé tři čtvrtiny muset doplatit. Samozřejmě ale budeme dohlížet, aby nedocházelo ke spekulacím s pozemky,“ poukázal Mika. „Městská kasa sice přijde jednorázově o peníze z prodeje pozemku, ale mělo by to výsledný a dlouhodobější efekt. Jednoduše, když lidé budou vědět, že v Kraslicích se dá ušetřit při výstavbě rodinného domu, mohli by přilákat i lidi z okolí a tím zamezit alespoň částečně odchodu obyvatel,“ doplnil.