Dům kultury v Kraslicích začne v příštím roce fungovat jako veřejně prospěšná společnost. Bude mít správní a dozorčí radu a vůbec poprvé také zaměstnance. Zastánci změny mluví o tom, že kulturní dům musí nabídnout více akcí, pokusit se získávat dotace a přilákat mnohem více lidí. Oponenti ale zase tvrdí, že už nyní jsou provozní náklady vysoké. Navíc ještě vzrostou s příchodem nových zaměstnanců.

Provozní náklady kulturního domu se nyní pohybují ročně kolem 1,5 milionu korun. Výnosy činí necelého půl milionu. „Kultura je vždy prodělečná. Důležité je, že jsme splnili naplánované příjmy,“ říká místostarosta Kraslic Lubomír Zach. Je jednoznačně pro to, aby kulturní dům fungoval jako samostatná jednotka. „Teď v podstatě nemá nikoho, kdo by ho systematicky řídil. Nemá se kdo starat o přípravu akcí. Vše dělají lidé dobrovolně,“ pokračoval Zach.
Odhaduje, že v příštím roce vzrostou náklady zhruba o 300 až 350 tisíc korun. Jde o peníze, které budou použity na platy uklízečky a jevištního technika, ti budou zaměstnáni na částečný úvazek, a produkční. Na tu čeká nelehký úkol. Očekávané příjmy pro příští rok jsou totiž podle Zacha naplánovány až na 800 tisíc. Paradoxem však je, že veřejně prospěšná společnost nebude mít ředitele. Důvod? Nejsou na něj zatím peníze. „Takto to bude fungovat nejméně rok nebo dva. Kulturní dům si prostě na tyto platby bude muset vydělat,“ řekl zastupitelům Zach.

A právě financování kulturního domu je trnem v oku některým zastupitelům. „Kde se peníze na zvýšené náklady vezmou?“ ptá se opoziční zastupitel Ivan Reichelt. Je jasné, že půjdou z městského rozpočtu. „Musí se tedy dělat vše pro to, aby dům kultury více vydělal. Tím se pak sníží nároky na rozpočet Kraslic,“ reagoval zastupitel Václav Tomášek.

V kuloárech se také mluví o tom, že změnu se Zach snažil prosadit, aby se později mohl stát ředitelem kulturního domu. Ten tato tvrzení ale odmítá. „Ani jsem o tom nepřemýšlel. V první řadě chceme kulturní dům rozjet tak, aby stabilně fungoval,“ dodal Zach.

Kulturní dům získaly Kraslice před lety od odborů výrobního podniku Amati za čtyři miliony korun, a to v poměrně zchátralém stavu. Město i díky dotacím vybudovalo nové vytápění, střechu a také vyměnilo stará okna. Podle radního a ředitele místní základní umělecké školy Františka Stůje je i přes kritiku důležité, aby kulturní dům fungoval samostatně. „To, že kultura je prodělečná, je všeobecně známé. Objekt jsme prostě koupili, a tak se o něj musíme starat,“ uvedl.

Rozhořčení však neskrývá zastupitel a spoluvlastník místní polikliniky František Vlček. Jedná se podle jeho slov o plýtvání penězi. Lékař usiluje o to, aby město odkoupilo soukromou polikliniku a začalo ji provozovat v době, kdy nynější lékaři odejdou za několik let do důchodu. „Zeptejte se lidí, jestli půjdouraději na kulturu, nebo budou chtít mít ve městě lékaře,“ argumentuje Vlček.