Kdo se letos zařadí do seznamu obyčejných lidí, kteří dělají neobyčejné věci? Kdo si převezme Křesadlo – cenu pro dobrovolníky, již nezištně pomáhají druhým? Na tyto otázky zatím ještě nelze odpovědět. Čas je ale na výzvu, aby se veřejnost zamyslela a ukázala na osobnosti, které by si prestižní ocenění zasloužily.

„Znáte někoho, kdo dobrovolně věnuje svůj volný čas a energii ve prospěch někoho jiného? Znáte někoho, kdo hoří nadšením a šíří kolem sebe optimismus, naději, sílu a za sebou nechává kus velmi dobře odvedené práce? Někoho, kdo je naplněn zkušenostmi, pochopením, ochotou pomoci – kdo prostě umí vykřesat jiskru dobra a lidství pro své okolí, kdo si zaslouží cenu Křesadlo 2010? Tak neváhejte, sedněte a pište!“ apeluje na čtenáře Deníku Věra Bartošová, ředitelka Mateřského centra Karlovy Vary, které akci v Karlovarském kraji pořádá.
„Cílem udělování ceny Křesadlo je ocenit dobrovolníky, zviditelnit dobrovolnictví a neziskový sektor, vzbudit v lidech zájem o dobrovolnou činnost i respekt k těm, kteří ji vykonávají,“ pokračovala Bartošová.

V minulém roce bylo uděleno celkem 37 Křesadel v již více než 10 krajích a městech. V našem regionu se z nich loni radovali Rudolf Chlad, Renata Macháčková, Kateřina Stixová a Růžena Jírová. I tentokrát z došlých návrhů vybere odborná porota čtyři osobnosti.

Nominační období na Křesadlo 2010 začíná 8. ledna a končí 7. února. Formuláře budou zájemcům k dispozici v Mateřském centru Karlovy Vary a na jeho stránkách www.materske-centrum.cz. Slavnostní předávání cen se uskuteční 4. března, tradičně na hradě Loket.

Myšlenka každoročního ocenění dobrovolníků vznikla v rámci Mezinárodního roku dobrovolníků v roce 2001. Podobnéceny se udělují v USA, existují i v některých okolních zemích, například v Maďarsku, kde ji předává každoročně prezident. V České republice ocenili dobrovolníky poprvé v roce 2001. Křesadlo jako předmět je autorský originál Jaroslava Zívala, kováře z hradu Křivoklát, který podle starých vzorů vyrobil opravdové a funkční křesadlo.
A jak se vlastně používá? Jednoduše. Nástrojem se křeše o malý pazourek. Ten používali staří Slované a před nimi Keltové.