Lojové koule se dají přímo koupit, ale vyjde to zbytečně draho. Toto je osvědčená receptura, která ptáčkům zcela vyhovuje.
Připravíme semínka (směs nebo slunečnice), případně máme-li trošku drcených ořechů a pár nadrcených dětských piškotů, přidat můžeme i mák. Rozehřejeme si libovolný rostlinný tuk – vhodná je například omega.

Tuk po rozehřátí odstavíme a necháme natolik prochladnout, aby byl ještě tekutý, ale již ne vroucí. Vezmeme si kelímek od jogurtu a na dno nasypeme trochu připravené směsi a zalijeme tukem. A zase trochu směsi a tuk. Promícháme a necháme důkladně zatuhnout, nejlépe v ledničce.

Potom kelímek nastřihneme u horního okraje na několika místech a „oloupeme“ ho směrem dolů, až celá zatuhlá směs vypadne. Takto upravená směs vyhovuje sýkorám, strnadům a většině zpěvného ptactva. Může tam chodit i žluna nebo strakapoud, jestli v okolí žijí.

Pro větší ptáky, například sojky, jsou výborná jádra ze žaludů – sojky je přímo milují. Vrabčáci zase raději různé drobky. Může to být suchý rohlík nebo jiné bílé pečivo. Nikdy ne potraviny staré, plesnivé nebo čerstvé pečivo. A také ne chleba. Veškeré potraviny, které mohou bobtnat nebo obsahují větší množství kvasnic (chléb, vánočka), jsou pro ptáky velice nebezpečné a můžou způsobit jejich smrt! Ptáci sice z hladu snědí i takovou potravu, ale potom často v ústraní zahynou. Takže osvědčené jsou všechny druhy zrní, semen a oříšky.

Tukové koule a nadrobené starší bílé pečivo. Tukové koule se mohou zavěsit na krmítko pomocí síťky, přes kterou ptáci směs vyzobávají. Je možné ji ale také jenom volně položit do krmítka. Dle možností ale ne na přímé slunce.

Důležité je i umístění krmítka. Nesmí být na volném prostoru. V okolí je třeba, aby byly stromy nebo keře, které poskytují ptákům přirozený úkryt. Vzdálenost mezi krmítkem a těmito dřevinami by měla být tak do 5 metrů maximálně. Jinak se ptáci bojí a do krmítka neradi létají.