„Aktuální je zvýšená kontrola kůrovce, u kterého hrozí kalamita," informoval jednatel Loketských městských lesů František Kolář.

S jarem se probouzí ze svého zimního spánku i kůrovec, který je na zimu zavrtaný pod kůrou stromu, kde stráví většinu svého života.

Nejznámějším druhem je lýkožrout smrkový. Tento škůdce je schopen poškodit a zdevastovat rozsáhlé plochy. Svým počínáním zabíjí stromy a způsobuje tak kalamity. Obzvláště mu chutná smrk, který mu dal i jméno.

Smrk je u nás nejrozšířenější. Kůrovec si v kůře vytvoří chodbičky, kdy každý druh kůrovce má natolik charakteristické rysy tvorby chodbiček, že už na první pohled je jasné, o jaký druh se jedná.

Kůrovec se nejčastěji živí dřevem a lýkem stromu. Strom sám se brání škůdci tím, že produkuje chemické látky, které by měly kůrovce zahubit.

V lesích se používají i feromonové lapače, které by měly ulehčit stromům. V současnosti panují spory o tom, zda je kůrovec škůdce, nebo přirozená součást lesa. Když pomineme období, kdy dochází ke kalamitám, tak napadá kůrovec jen staré a nemocné stromy, čímž zajišťuje přirozené omlazení lesa.