Se smutkem hledí správci lesů na svůj majetek, který v loňském roce poničil orkán Kyrill. Jenom Lesní úřad Jáchymov vloni zlikvidoval čtrnáct tisíc kubických metrů polomového dříví, což je o tři tisíce kubíků více, než činil plán těžby. Mohlo by se tedy zdát, že díky větru utržili lesníci více peněz. Podle Roberta Marschnera, ředitele Lesního úřadu Jáchymov, je ovšem opak pravdou. „Skončili jsme ve ztrátě,“ posteskl si.

Polomové dříví totiž není tak výhodným artiklem, jako hmota ze standardní těžby. „I když se část polomového dříví dala zpěněžit na výrobu kulatiny, výrazně stoupl podíl palivového dříví a hmoty, kterou jsme prodávali na výrobu papíru. To výrazně snižuje tržby, protože palivové dříví a dříví na výrobu papíru je levnější,“ vysvětlil Marschner.

Rovněž zpracování polomového dříví bylo podle jeho slov dražší. „V době, kdy se po celé republice lesáci potýkali s následky řádění orkánu, byla velká poptávka po zpracovatelích dřeva. V praxi to znamenalo, že jsme museli přeplácet lesní dělníky, aby měl vůbec kdo polomy odstraňovat,“ podotkl ředitel Lesního úřadu Jáchymov.

Jáchymovští správci lesů měli situaci ztíženou také faktem, že obdobně silný vítr řádil nad Krušnými horami i v roce 2006. „Tehdy jsme odstraňovali rovněž přibližně 14 tisíc kubíků dřeva,“ zavzpomínal Marschner.

Strašák v podobě kůrovce, jehož rozšíření se v některých lokalitách podařilo zabránit, se Jáchymovsku nevyhnul. „Prognózy, že by mohl brouk napadnout také rostoucí stromy, se bohužel naplnily. Nedokáži ovšem zatím přesně spočítat, jak velkých ploch našeho lesa se napadení týká,“ dodal ředitel Lesního úřadu Jáchymov.

Orkán ovšem nezpůsobil škody pouze v lesích. Například na Božím Daru mu padla za oběť část kostela svaté Anny či krytina na střeše hraničního přechodu.

Horší než materiální ztraty, které prý nebyly až tak velké, byl podle slov starosty města Jana Horníka fakt, že po Kyrillu na nějakou dobu prakticky ustal cizinecký ruch. „Hraniční přechod byl totiž asi deset dní zavřený, takže se k nám turisté nedostali. A řada z nich se i bála,“ komentoval loňskou situaci Horník.

Minulý týden meteorologové varovali, že by se mohl orkán opět přiřítit. Na podobné zprávy se starosta Horník dívá s nadhledem. „Podobných varování dostávám celou řadu. Meteorologové, členové krizového týmu či záchranáři je vydávají i v okamžiku, kdy má vítr dosáhnout rychlosti sto kilometrů v hodině. A to je rychlost, které vítr na horách dosahuje běžně. Je to tedy trochu strašení lidí. Těžkou hlavu mi podobná varování nedělají,“ dodal starosta.