Vede zde páteřní cyklostezka podél Ohře, a místem tudíž projdou či projedou na desítky tisíc lidí ročně. Město chce zvelebit nejen lávku, ale i její okolí. „U lávky stavaři vybudují celé nové předmostí. Změnit k lepšímu chceme také okolní veřejný prostor. Vedli jsme jednání s Povodím Ohře. Měli výtky k novému schodišti u železné konstrukce, ale postupně jsme je vyřešili,“ říká starosta Kynšperku Marek Matoušek.

Po druhé světové válce vyhodili betonovou část do vzduchu. „Místní tesaři a truhláři poté vystavěli tento technický dřevěný skvost,“ dodal Matoušek. Ničení mostu německými vojsky je vidět dodnes. Jde o železobetonové kvádry rozházené po obou březích řeky.

Odchyt zmije a její vypuštění do přírody.
Zmije vystrašila personál školní družiny. Vylákalo ji sluníčko

„Staré betonové části předmostí brzy zmizí a nahradí je kovová konstrukce. Dřevěná lávka bude po opravách sloužit dál turistům i cyklistům. Betonové předmostí lávky má letos 100 let. V letošním roce bude dokončena projektová dokumentace a vydáno stavební povolení na výměnu betonového předmostí dřevěné lávky přes řeku Ohři, což městu umožní vybrat zhotovitele celé této akce. Zahájení stavebních prací předpokládáme v průběhu 1. poloviny roku 2025," dodal Matoušek.

Původně byla konstrukce kynšperské lávky železobetonová, ta však byla v roce 1945 při ústupu německých vojsk před americkou armádou z valné části zničena. V roce 1947 byla středová část lávky nahrazena dřevěnou konstrukcí, která byla v roce 1950 také zničena, avšak ještě téhož roku byla nákladem 1,3 milionu korun obnovena tesaři a dělníky z města i okolí.

Zdroj: Deník/Roman Cichocki

Lávka přes řeku Ohři se nezměnila 70 let a její současná podoba připomíná někdejší odchod německých okupačních vojsk z českého území. Přemostění řeky vzniklo až po 2. světové válce jako provizorium. Možná i proto se teď technický stav mostu rychle zhoršuje. V roce 2005 byla lávka městem Kynšperk nad Ohří, za přispění Karlovarského kraje, coby součást páteřní cyklostezky Ohře rekonstruována, a to nákladem 2 milionů korun. Účelem kynšperské lávky je spojení centra města s jeho levobřežní částí a s Dolními Pochlovicemi, zejména pak s vlakovým nádražím.

Dřevěná lávka v Kynšperku
Konstrukce dřevěné lávky je mimořádně silná – však je také (nepočítáme-li českokrumlovskou) nejdelší dřevěnou lávkou u nás. Je položena na dva betonové pilíře vysoké 2,5 m a na obou stranách navazuje na zbytky původní železobetonové lávky. Do dřevěné části se vstupuje 4,5 metru vysokými portály, z každé strany má 13 okenních otvorů o rozměrech 2,6 x 1,6 metru, vprostřed dělených svislým trámkem a se zkosenými rohy. Příhradovou nosnou konstrukci dřevěné lávky tvoří horní a dolní čtyřnásobné pásy, zdvojené svislé sloupy a šikmé zavětrování s jedním zdvojeným ramenem. Krov příhrady má 5 krokví, pod nimiž je vodorovný ondřejský kříž. Z obou stran lávky jsou boční příhrady zahoře příčně spojené dvěma voštinami vysokými 0,8 metru, jejichž prvek je použit s šikmým bedněním na horní i spodní části mostovky. Celkem má dřevěná lávka 65 krokví, 30 kolmých dvousloupků a 15 příčných voštin.

Průměrná výška pochozí části nad hladinou – 4,3 m
Celková výška konstrukce nad hladinou – 9,4 m
Délka celé lávky – 130 m
Délka dřevěné části – 63 m