Nachází se hned v těsné blízkosti jednoho z největších zajateckých táborů v tehdejší rakouské monarchii, který tam fungoval v letech 1915 až 1918.

Místo se proměnilo k nepoznání. Pozůstatky mohyl a hrobů se ztrácely pod nálety, povalovaly se tam betonové sloupky někdejšího oplocení a o čedičové bloky se opíraly dva kříže, latinský a pravoslavný. A právě dvěma branami se nyní ke křížům lze dostat. „Jeden symbolizuje místo, kudy se vcházelo do katolického, a druhý, kterým se vcházelo do pravoslavného hřbitova,“ řekl správce Dejan Randjelovič.

Vybudována tam byla také kaple, a to přesně v místě, kde kdysi táborová kaple stála. K ní vede cesta lemovaná devíti pomníčky, které nechali vyrobit pozůstalí padlých. Na pietním místě u otevřené kaple je nápis Památce zesnulých v češtině, srbštině, italštině a ruštině. Osudy vojáků symbolizují čedičové sloupy trojúhelníkového tvaru. Součástí jsou také pulty s knihami, ve kterých jsou zaznamenána všechna jména padlých. „Je to velká věc, kterou udělala Česká republika. Jsem ráda, že se uchová vzpomínka na to, co se tehdy stalo,“ řekla při otevření srbská velvyslankyně Vera Mavrić.

Historici mají za to, že lágr nefungoval rozhodně jako koncentrační tábor. Monarchie tam vybudovala celé město se strážními věžemi, fotbalovým hřištěm, pekárnami. Bylo to téměř moderní město, které mělo i vlastní kanalizaci. V místě stála stovka dřevěných domů pro zajatce.

Vybudování pietního místa stálo Lesy ČR 2,3 milionu. Kraj přispěl 320 tisíci korunami na projektovou dokumentaci.(roc)