Více o ležáku Vavřinec už prozradil plzeňský sládek Josef Krýsl, který byl jeho výrobou pověřen.

Prozraďte, jaké je vlastně Vavřinec pivo? Podle jaké receptury se vaří?

Jedná se o klasický světlý ležák, který jsme chtěli namodelovat podle receptury zhruba z období první republiky. Po válce už se totiž silná piva tolik nevařila a pivovary spíš zanikaly. Pídili jsme se po historických pramenech a podařilo se nám zjistit, jaký se používal typ ječmene i sladu, jaké byly použity druhy chmelu… To vše si sládci zapisovali a je to pečlivě zaznamenáno. Tehdejšímu chodovskému ležáku jsme se snažili přiblížit co nejvíce. I proto je pivo nazváno Vavřinec – tento svatý je s chodovskou historií úzce spjat.

Kolik vavřineckého piva se vyrobilo? Budou mít lidé příležitost ochutnat ho ještě i někdy jindy než na oslavách výročí?

Vyrobeno je něco přes 500 litrů piva, a to jak v čepované formě, tak v lahvích. Příležitost ochutnat pivo na slavnostech je v tuhle chvíli naprosto unikátní – ležák je vyroben pouze a speciálně pro tuto událost. Zda se v budoucnu ležák do Chodova vrátí třeba i natrvalo, už záleží na rozhodnutí města.

Vy osobně byste byl pro to, aby ve městě pivovar vznikl?

Jak říká klasik Bohumil Hrabal ve svém díle Postřižiny: Pozoruhodnosti našeho města jsou kostel ze 13. století, pivovar a vlasy paní sládkové! Myslím si, že pivovar je důležitou součástí městské kultury a jeho existence určitě může výrazně napomoct rozvoji města jako takového. Zvlášť v dnešní době, když se velké oblibě těší pivní turistika, často spojená třeba i se zážitkovou gastronomií. Tento fenomén se mezi lidmi neuvěřitelně rozšířil a městům zvyšuje turistický ruch. Minipivovary se obecně v současnosti staly velice populárními a je jim věnována také velká pozornost médií.