Chápou, že jsou v horské oblasti a v noci z pátka na sobotu padaly stromy, ale přes den bylo dle nich počasí v normě a přesto se museli potýkat s výpadky, které byly sice krátkodobé, ale takřka neustálé. Trpí tím podle nich nejen domácí spotřebiče, ale třeba i soustavy na vytápění domů. Ptají se také, zda je dostatečně široké ochranné pásmo kolem vedení. Energetici se odběratelům jednak omlouvají a jednak vysvětlují, proč k neustálým krátkodobým výpadkům docházelo. Zároveň vysvětlují jak je to právě s ochranným pásmem.

"Poruchy vznikaly pádem stromů do vedení celou noc, zhruba od tří hodin ráno a následně i přes den. Poslední pád stromu jsme zaznamenali v sobotu zhruba v16 hodin. Na Karlovarsku napadlo v Krušných horách až tři desítky centimetrů nového sněhu," říká mluvčí skupiny ČEZ Soňa Holingerová.

To, že se zlepší druhý den počasí, není podle mluvčí to samé jako konec potíží. "Ve většině případech, kdy opravíme poruchy na vedení vysokého napětí, pak ještě pokračujeme na vedení nízkého napětí. Téměř vždy je nutné provádět řadu manipulací či úkonů, přepojování vedení s nutným vypnutí části oblastí. Při vyhledávaní poruch na dálku z dispečinku se tedy postupně jednotlivá vedení zapínají a vypínají, což se zákazníkům pak projevuje jako opakované přerušení dodávky elektřiny. Nicméně jsou to manipulace nutné pro zjištění místa poruchy, kam pak okamžitě vyráží poruchové čety," vysvětluje Holingerová.

Velikonoční razítko z pošty v Kraslicích obletí celý svět
Velikonoční razítko z pošty v Kraslicích obletí celý svět

V Karlovarském kraji energetici nasadili všechny dostupné kapacity, jak z interních řad, tak pomáhaly i dodavatelské firmy.

Celkem zaznamenali minulý víkend 29 poruch na vedení vysokého napětí a 21 poruch na nízkém napětí. Bylo to hlavně kvůli čerstvě napadanému mokrému sněhu. Vliv na toto měla jistě i předchozí kalamita a nalomené stromy z ní.

"Kolegové pracovali od 3 hodin ráno až do pozdních večerních hodin. Často byly cesty jednak nesjízdné díky sněhu, ale také prakticky neprůjezdné díky napadaným stromům. Zákazníkům v dotčené lokalitě se omlouváme za vzniklé poruchy, snažili jsme se dodávky elektřiny obnovit co nejdříve," dodala Holingerová.

O problém se zajímal i starosta Kraslic Otakar Mika, kterého zajímalo, zda mají energetici všude ochranné pásmo kolem vedení.

Podle mluvčí společnost ČEZ Distribuce ročně investuje stovky milionů korun na prořezy kolem vedení. V roce 2021 to byla dokonce částka blížící se půl miliardy korun. Je zřejmé, že ani dostatek financí a pravidelná údržba koridorů vedení nezabrání pádů stromů.

Soňa Holingerová uvádí příklad. "Ochranné pásmo u venkovního vedení na hladině vysokého napětí je sedm metrů od krajního vodiče. Běžné stromy v lesních porostech jsou mnohem vyšší než tato hodnota, mnohdy dosahují 20 a více metrů. Pád stromu, který stojí mimo ochranné pásmo, pak samozřejmě poškodí i vedení procházející takovýmto lesním průsekem. Případné rozšíření tohoto pásma naráží na absolutní nesouhlas ekologických aktivistů, kteří naopak v mnoha případech žádají výjimky z tohoto ochranného pásma a žádají naopak zúžení koridorů pro venkovní vedení," konstatuje Holingerová.

Dle energetického zákona, každý vlastník pozemku má za povinnost dodržovat ochranné pásmo kolem vedení elektrického napětí. Pokud vlastník pozemku zásah nutný k dodržení ochranného pásma neprovede ani po předchozím upozornění, má provozovatel distribuční soustavy právo vstoupit na pozemek a zásah provést sám. Bez předchozího upozornění je možné zásah provést v případě řešení havarijní situace, například pokud větve zkratují vedení, dotýkají se ho, ohrožují bezpečný provoz a podobně.

"Takovéto případy jsou takřka vždy konfliktní, neboť vedení provozované ve veřejném zájmu vnímáme v takovýchto případech jako důležitější než soukromý majetek, ale vlastníci pozemků mají zcela pochopitelně názor úplně jiný," dodala mluvčí.