Konala se tam vzpomínková akce na významného a světoznámého básníka a přírodovědce Johanna Wolfganga von Goetha. Ten se o výzkum této sopky před téměř 200 lety zasloužil. Letos v srpnu navíc uběhlo 271 let od jeho narození.

„Právě Johann Wolfgang von Goethe inicioval první výzkumy vyhaslé Komorní hůrky. A tak mohla být tato sopka před 183 lety odborně prozkoumána, především kvůli tomu, aby se potvrdil její vulkanický původ. V té době totiž existovaly dvě skupiny lidí, kteří měli odlišný názor na vznik hornin na zemi,“ sdělil seismolog z Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky Milan Brož.

A právě 300 metrů dlouhé chodby, které pod sopkou tehdejší horníci ručně vykopali, daly Goethovi za pravdu. Kopec je sopečného původu.

„Před čtyřmi lety jsme začali s hloubením štoly pod sopkou, abychom ji mohli více vědecky prozkoumat. Práce byly úspěšné, a nyní je tak pod sopkou opět téměř 30 metrů dlouhá chodba, kde mohou lidé obdivovat sopečné podzemí,“ poznamenal Milan Brož.

V příštím roce na jaře by se chodba mohla otevřít kompletně pro veřejnost.

„Povedlo se nám stavbu už zkolaudovat s tím, že určitou skupinu lidí tam budeme moci pustit v režimu objednávek. V současné době řešíme rezervační systém,“ dodal starosta Františkových Lázní Jan Kuchař.

Komorní hůrka, Železná hůrka a Podhorní vrch, to jsou nejznámější vyhaslé sopky, které se na Chebsku nacházejí. Komorní hůrka pomohla v minulosti vyřešit spor mezi takzvanými neptunisty a plutonisty. Neptunisté měli za to, že veškeré horniny na Zemi pocházejí ze starého oceánu a vznikly usazováním ve vodě. Naproti tomu plutonisté správně tvrdili, že vyvřelé horniny jsou důkazem vulkanické činnosti.

V roce 1834 nechal Kašpar hrabě Šternberk na popud známého básníka Johanna Wolfganga Goetha vyrazit do nitra sopky štolu. Horníci za tři roky kopání dosáhli sopečného sopouchu a potvrdili tak názor plutonistů a zároveň dokázali, že se jedná o sopku. Železnou hůrku u obce Mýtina objevil v roce 1823 básník Goethe. Následně poté zde obyvatelé bývalé vesnice Boden, která se nedaleko sopky nacházela, začali těžit sopečný materiál. Využívali ho jako silniční štěrk. Vesnice však v roce 1948 zanikla a s tím ustala i těžba. Od roku 1961 je sopka chráněna státem.

U vrcholu sopky Podhorní vrch u Mariánských Lázní se před rokem 1943 nacházela Hannakamova výletní kavárna, do které přicházeli mariánskolázeňští výletníci. Po tomto roce však musela být kvůli smrti majitele uzavřena.