V pondělí to bude čtvrt století od událostí na pražské Národní třídě, které zásadně změnily politický a ekonomický vývoj v tehdejším Československu. Dějiny se tvořily nejen v Praze, ale také na venkově. Sokolovem začal revoluční kvas hýbat jen o pár dní později. Jak to v tehdejším okresním městě vypadalo?

Trampové, básníci, rockeři

V 70. a 80. letech byla i v Sokolově řada lidí, kteří se snažili společně žít nezávisle na jinak zdánlivě všemocném komunistickém režimu. Šlo například o trampy scházející se v lesních osadách a u společných ohňů podle vzoru místní legendární osady Modrá kotva a dalších. Na sokolovském zámku vyvíjel určitou dobu činnost poetický klub Kolovrátek, kde se svobodně recitovala poezie a diskutovalo o literatuře. Kolem sokolovských alternativních kapel Luncheon Beat, Stres nebo Beatový družstvo, které koncertovaly bez oficiálního povolení na soukromých oslavách, vznikla početná happeningová skupina Ananas, která kromě koncertů a happeningů ve veřejném prostoru pořádala neoficiální výstavy, vydávala vlastní literární časopis Západočeskej průser a regionální sborník nezávislých iniciativ Stres. Všechny tyto aktivity neustále sledovala, potlačovala a pronásledovala komunistická tajná policie StB, organizátory zatýkala, vyslýchala, prohledávala jim byty při domovních prohlídkách a podobně. O nezávislou činnost se stále více pokoušely i některé skupiny v rámci oficiálního tzv. Socialistického svazu mládeže (SSM), zejména šlo o pořádání koncertů hudebních skupin komunisty odmítané „nové vlny" nebo o besedy s představiteli nezávislých iniciativ.

Začalo to v muzeu

V úterý 21. listopadu sepsal historik okresního muzea v Sokolově Erich Kříž se svými spolupracovníky prohlášení, ve kterém ostře protestovali proti brutálnímu zákroku „pořádkových sil" v Praze v pátek 17. listopadu při pokojné studentské demonstraci. Prohlášením se připojili k protestujícím z Karlových Varů, které vedl bývalý spolužák Ericha Kříže Jiří Kotek. Zde se také přihlásili k nově vzniklému hnutí Občanského fóra. Další skupiny vznikly kolem vedoucího Klubu mladých v dnešním kině Alfa Milana Pulkerta a kolem dopravního dispečera Jaromíra Dvořáka na generálním ředitelství těžebního podniku HDB.

Z náměstí do kostela

Ve čtvrtek 23. listopadu se spontánně sešly asi tři stovky lidí na sokolovském náměstí Budovatelů. Z kašny k nim promluvili Erich Kříž ze sokolovského muzea, Jan Hadrava, známý z někdejšího místního klubu Kolovrátek, Petr Procházka ze skupiny Ananas a Milan Pulkert, vedoucí Klubu mladých SSM v dnešním kině Alfa – tehdy Karpinsk. Skupiny z ředitelství HDB a Klubu mladých s pomocí stávkujících studentů z Prahy zorganizovaly tentýž den v Sokolově dvě poloveřejná promítání dokumentárního filmu o násilném zákroku proti studentům v Praze. V době, kdy oficiální média o těchto událostech mlčela, lhala nebo mlžila, šlo o důležitý zdroj informací pro obyvatele města. Druhý den, v pátek 24. listopadu, přišlo na náměstí již asi osm set lidí. Na výzvu pražských studentských vůdců, aby známé osobnosti vyjely informovat o dění lidi mimo Prahu, přijeli do Sokolova divadelník Ivan Vyskočil a popový zpěvák a hudebník Michal David. Kvůli potížím se zvukovou aparaturou se nakonec umělci s asi pěti stovkami lidí vydali na pozvání evangelického faráře Františka Pavlise do jeho nedalekého kostela na nábřeží Petra Bezruče. Tam vyprávěli sokolovským občanům o tom, co se děje v Praze, a vyzvali je k podpoře celonárodních protestů. Zároveň přislíbili zprostředkování dalších osobností do Sokolova na další dny. Účastníci se také dohodli, že se druhý den znovu sejdou na náměstí.

Založení OF

V sobotu 25. listopadu opět přišlo na náměstí asi osm set lidí. Tentokrát se s pomocí obyvatel rohového domu podařilo zprovoznit zvukovou aparaturu. Spontánně tak bylo založeno sokolovské Občanské fórum, jehož prvními mluvčími byli zvoleni Jan Hadrava, Petr Procházka, Erich Kříž, Jaromír Dvořák, Milan Pulkert a lékař Marian Šiška. Po přesunu do tepla v Klubu mladých byl zvolen mluvčím ještě farář František Pavlis. Ten vzhledem ke svému duchovnímu poslání tuto politickou funkci odmítl, dál ale pomáhal s organizací. V kině se uskutečnilo korektně vedené diskusní setkání občanů. Plánovala se hlavně účast regionu v pondělní celostátní generální stávce, ke které vyzvalo pražské ústředí Občanského fóra. Stejné téma měla manifestace na náměstí v neděli 26. listopadu, kam přišly asi tři tisíce lidí. Ozvučení se již podařilo zajistit z Hornického domu. Slovo zde dostal i okresní tajemník komunistů Jindřich Sábl. Náměstí oslovil podle svého zvyku „soudružky a soudruzi," což vyvolalo pískot a odpor. Celý jeho projev působil jako provokace, lidé ale zachovali klid. Večer opět následovala diskuse v kině.

Generální stávka

Během generální stávky v pondělí 27. listopadu manifestovalo na náměstí asi šest tisíc lidí. Zastavily se všechny podniky, obchody a úřady, lidé na pracovištích sledovali v médiích dění jinde v republice, diskutovali a podepisovali prohlášení podporující požadavky Občanského fóra, především na propuštění politických vězňů a odstranění vedoucí úlohy komunistické strany z ústavy. Nikdo z organizátorů neměl s podobnou akcí žádné zkušenosti, přesto proběhlo vše bez problémů. Večer skutečně začala vláda propouštět z vězení politické vězně a parlament zrušil v ústavě vedoucí úlohu komunistické strany a povinnou školní výuku v duchu marxismu-leninismu. Sametová revoluce tak dosáhla prvních významných výsledků.

Kulaté stoly

Z iniciativy Občanského fóra se pak v Sokolově pořádala jednání zástupců politických sil u kulatého stolu. Řešily se tu problémy města a celého regionu. První takové jednání se uskutečnilo 15. prosince a bylo na něm dohodnuto nové složení rady Okresního národního výboru (ONV). Měly v ní být z 50 procent zastoupeny politické strany a z 50 procent nestraníci. Komise byly doplněny o odborníky a stanoveny tři priority okresu k přednostnímu řešení: životní prostředí, zdravotnictví a školství. U kulatého stolu 5. ledna se zástupci Občanského fóra, politických stran a institucí dohodli na zrušení komunisty řízené „Národní fronty" stran a její úlohu převzalo Občanské fórum jako prostředník veřejné kontroly nad politickými změnami v okrese. Komunisté museli také vyklidit budovu mezi obchodním domem Ural a zámkem pro nový městský úřad. Důležitým cílem bylo uspořádání svobodných voleb.

Kooptace a volby

Dne 30. ledna 1990 byl po odstoupení řady komunistů kooptován do zákonodárného Federálního shromáždění jako poslanec za naši oblast Jan Hadrava. Místní Občanské fórum s ním počítalo jako s předním kandidátem i do červnových řádných voleb. Dalšími kandidáty byli Erich Kříž, hygienička Ludmila Konopíková a lékař Marián Šiška. Jan Hadrava však nakonec kandidoval za Stranu zelených, která se vyčlenila z Občanského fóra.
Všichni si v té době mysleli, že má Strana zelených velkou budoucnost. Občanské fórum mělo však ve volbách tak velký úspěch, že se Jan Hadrava na rozdíl od všech ostatních jmenovaných do parlamentu nedostal. Později uspěl jako senátor.

V Sokolově byla v červnových volbách roku 1990 volební účast 95,5 procenta, Občanské fórum získalo 64,6 procenta hlasů a komunisté 12,8 procenta. Sametová revoluce zvítězila.

Jiří Drozdík, Tomáš Kábrt