Takovým případem jsou například Kraslice. Platí se tam na hlavu a lidé moc netřídí. Vše končí v kontejnerech na směsný odpad a za ty se platí stále se zvyšující skládkovné. Letos jsou proto nuceny technické služby lidem zdražit svoz odpadu na 960 korun. To je navýšení oproti loňskému roku o 270 korun.

"Ač neradi, byli jsme nuceni ekonomickou situací přistoupit k nepopulárnímu rozhodnutí a pro rok 2023 jsme zvedli výši poplatku za svoz komunálního odpadu. Děkujeme za pochopení a věříme, že k podobným krokům budeme v budoucnu nuceni přistupovat pouze výjimečně," potvrzuje starosta Kraslic Jan Šimek. Slevy mají studenti ubytovaní přes týden na internátech či kolejích, senioři a děti do 15 let. Zcela zdarma ho pak mají Krasličáci, kteří celoročně pobývají v zahraničí a lidé starší 80 let. Vedení města zároveň apeluje na občany, aby třídili. Město Kraslice dostává do svého rozpočtu finance za vytříděný odpad. V případě, že na základě zvýšení poplatku za komunální odpad se přestane třídit, město dostane méně úhrad od EKOKOMU, který platí městu za každou tunu vytříděného odpadu, a muselo by více platit za skládkovné. "Takto chybějící finance by město muselo opět někde vzít, čili by byl tlak na další růst poplatků od obyvatel, a to až k zákonné hranici. K tomu se uchýlit nechceme," dodává starosta.

Řada obyvatel zdražení chápe. Ostatní naopak tvrdí, že po zdražení nebudou třídit vůbec.

V sousedním Chodově došlo vloni ke změně. A už jsou také známa čísla a úspory, které změny v odpadovém hospodářství přinesly. Podnětem k těmto opatřením bylo především nové nařízení ze zákona o odpadech a podle něj bude městům a obcím každoročně umožněno ukládat stále menší množství směsného komunálního odpadu na skládce. Druhým faktorem byla skutečnost, že městu neustále narůstají finanční výdaje na svoz a likvidaci odpadu. Posledním, ale přesto velmi důležitým hlediskem se stal ekologický pohled na věc se snahou vytřídit ještě větší množství odpadu.

"Od nového roku 2022 byl nahrazen poplatek za občana s pobytem v Chodově poplatkem za kapacitu. Vlastníci rodinných domů a Společenství vlastníků jednotek si tak museli nově promyslet zadání, jak velkou nádobu a jak častý vývoz budou chtít. Přes počáteční problémy, které provázejí každou změnu, kdy jsme měli především na sídlištích přeplněné nádoby, se tento systém relativně rychle zaběhl a již během prvních měsíců se ukázalo, že svážíme podstatně méně směsného komunálního odpadu," říká místostarosta Chodova Luděk Soukup.

Tuna směsného komunálního odpadu uložená na skládce stojí asi 1800 korun, zatímco tuna bioodpadu uložená na kompostárně zhruba 600 korun. V roce 2021 vyprodukoval každý občan v Chodově 243 kilogramů odpadu, což znamenalo přesažení zákonného limitu a platbu dražšího poplatku v závěru roku.

V roce 2022 se díky zavedeným opatřením podařilo městu poprvé splnit limit stanovený zákonem o odpadech. Bylo 190 kilogramů na obyvatele za rok. "Díky zodpovědnému přístupu nás všech se tak podařilo ušetřit až několik milionů z rozpočtu města. Uspořené prostředky tak mohou být použity na další zkvalitnění veřejného prostranství," dodal Soukup.

Od začátku roku v Česku nabyl na účinnosti nový odpadový zákon, který zavádí vyšší poplatky za skládkování. Cena za tunu uloženého odpadu letos stoupne z 500 na 800 korun. Do roku 2030 se však částka vyšplhá na 1850 korun za tunu. Hlavním cílem navýšení poplatků je omezení ukládání komunálního odpadu na skládky, kde končí téměř polovina veškerého odpadu. Vyšší cenou za skládkování se Ministerstvo životního prostředí snaží motivovat k lepšímu nakládání s odpadem. Zákon mimo jiné také udává hranici docházkové vzdálenosti ke kontejnerům na tříděný odpad, což má donutit lidi více třídit.