Příliv zraněných zvířat do záchranných stanic je velký, mnohdy ale zbytečný. Lidé v dobré vůli chtějí zachraňovat zvířata, o kterých si myslí, že sama ve volné přírodě nepřežijí, ale opak je pravdou. Správce Národní přírodní rezervace Soos Zdeněk Soukup tvrdí, že je potřeba používat při záchraně živočichů selský rozum. „Pokud si člověk neví se zvířetem rady, ať volá nejbližší stanici na záchranu živočichů. Všichni kompetentní pracovníci rádi poradí, co v takové situaci dělat a jak se zachovat,“ sděluje.

Stanice pro záchranu živočichů Soos má stále napilno. „Hodně zvířecích pacientů je u nás trvale handicapovaných. Máme tu ale i takové, kterým sháníme buď nový domov, jako je to u čápa Chebáčka nebo jsou tu tací, které po zotavení vypustíme zpět do přírody. Třeba dva puštíky, kteří se uzdravili. Momentálně máme nejvíc ježků a lidé je často sbírají zbytečně, protože mají pocit, že potřebují pomoc. Pokud ježek váží přes dvě stě gramů, tak je schopný v přírodě přečkat a naší pomoc nepotřebuje. Pomoc potřebují jen ježci, kteří jeví známky zranění. Pokud vidíte například tržnou ránu nebo jsou špatně pohybliví, můžeme se bavit o záchranné stanici. Brzy se také chystáme vypustit dvě labutě do Chebu, nebo dokonce hlídáme dvě kozy jedné majitelce, která je na dovolené. Práce je tu každopádně různorodá a my jí máme rádi, děláme ji srdcem,“ říká.

Na Mariánskolázeňském gymnáziu se vyskytl jeden případ kovidu, proto musely jít částečně dvě třídy do povinné karantény. Celou situaci sleduje jak celé vedení školy, tak všichni její pracovníci.
Na gymnáziu v Mariánských Lázních je nařízená karanténa, na škole byl covid

Pokud objevíte zvíře, se kterým si v přírodě nevíte rady, můžete si najít webové stránky www.zvirevnouzi.cz nebo si zdarma můžete stáhnout novou aplikaci se stejným názvem Zvíře v nouzi. Tato aplikace ukazuje nejbližší záchrannou stanici a telefonní číslo na ni.