Stalo se tak v sobotu 31. května ve 12.37 hodin. V bytech se otřásaly sklenice ve skříních a dokonce zadunělo i topení. Zemětřesení mělo mít podle automatického seismogramu sílu 4,5 až 4,8 magnituda a epicentrum mělo být opět pod obcí Nový Kostel na Chebsku. Otřesy pocítili také lidé na Sokolovsku a Karlovarsku. Zemětřesení začalo v regionu už minulý týden. A podle odborníků lze očekávat, že otřesů přibude. 

Zemětřesení o síle 4,5 stupně Richterovy škály poškodilo na Kraslicku dům v horské Stříbrné. „Slyšeli jsme velkou ránu a najednou jsme uviděli, jak přímo před našima očima praskají zdi domu. Praskliny se objevily hned ve čtyřech pokojích. Zemětřesení pak poškodilo i komín, který se následně zřítil," řekl obyvatel domu Petr Čech. Zemětřesení zaskočilo i obyvatele domu v ulici Wolkerova Václava Brunnera. Ten právě pracoval na štukování místnosti, když se zemětřesení ozvalo. I v jeho domě zdivo popraskalo.

Chvíli po zemětřesení začali lidé popisovat své pocity. 

"Vyděsilo mě to. Normálně se zemětřesení nebojím, ale tohle už bylo silné. Seděla jsem a četla si knížku, když začalo dunění a cítila jsem, jak se zahoupal náš panelák, bydlíme v sedmém patře," uvedla Hana Houdková z Chebu. 

Vyděšeni byli i další obyvatelé chebského regionu. 

"Zemětření jsem cítila v podobě jako když přeběhne vlna či krtek pod asfaltem. Jen jsem se zhoupla," popspala své pocity Stanislava Jirmanová ze Tří Seker na Chebsku. 

Zemětřesení o síle 4,5 stupně Richterovy škály poškodilo na Kraslicku dům v horské Stříbrné.

„Slyšeli jsme velkou ránu a najednou jsme uviděli, jak přímo před našima očima praskají zdi domu. Praskliny se objevily hned ve čtyřech pokojích. Zemětřesení pak poškodilo i komín, který se následně zřítil," řekl obyvatel domu Petr Čech. Zemětřesení zaskočilo i obyvatele domu v ulici Wolkerova Václava Brunnera. Ten právě pracoval na štukování místnosti, když se zemětřesení ozvalo. I v jeho domě zdivo popraskalo.

Podle odborníků se otřesy v chebském regionu ozývají již od nepaměti.

"Roje jsou zde pozorovány již od středověku, přičemž přesnější údaje o počtu otřesů a intenzitě byly zaznamenány až v posledních 200 letech," uvedl před časem seismolog Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu v Praze.  

"První jasná zmínka v kronikách o zemětřeseních v západních Čechách a Vogtlandu je z roku 1552, další záznamy o intenzivních rojích jsou z let 1626, 1711 a 1770. Nejsilnější zemětřesení v této oblasti se vyskytla v březnu 1872 a v listopadu 1908, síla obou otřesů dosáhla přibližně magnituda 5. Označení zemětřesný roj, které dnes používají geofyzikové na celém světě, zavedl v roce 1899 Dr. J. Knett pro západočeské a vogtlandské série zemětřesení.

Jedno ze silnějších zemětřesení, na které si obyvatelé Chebu a okolí vzpomínají, přišlo na přelomu let 1985 a 1986. Zemětřesný roj tehdy trval několik měsíců a seismologové při něm zaznamenali nejsilnější otřes o síle 4,6 Richterovy stupnice.

Jak vlastně západočeské zemětřesení vzniká? 

"Zemětřesné roje západočeské oblasti jsou způsobeny směsí vody a plynu (oxidu uhličitého a helia), které se uvolňují z magmatického zdroje. Tato směs postupně tlačí na horniny okolo tektonického zlomu," vysvětlil Josef Horálek. "Pokud tlak překročí určitý práh pevnosti, hornina praskne a dojde k posuvu bloku. Tím vznikne otřes. Za normálních okolností je hornina suchá. Proto sebou trhne pouze jednou, a vytvoří například zemětřesení o síle 5 stupňů Richterovy stupnice. V západočeské oblasti jsou však horniny o něco více plastické – kvůli směsi vody a plynů a proto hornina praská postupně, což vede k postupnému uvolňování energie," dodal Horálek.