V pořádání setkání obyvatel bývalé Lipnice chce i nadále pokračovat obec Vintířov. Prozatím se akce osvědčila a rodáci neváhají podniknout třeba i delší cestu, aby v kraji svého rodiště pozdravili své známé.

„Převážná většina občanů Lipnice se přestěhovala do Vintířova. Velký počet ale také do západního Německa. Vzhledem k tomu, že tady mají silné příbuzenské vztahy a přátele, tak se samozřejmě navštěvují. Důkazem bylo vzájemné setkání, které bylo opravdu moc hezké,“ prohlásila kronikářka Vintířova Věra Svobodová.
„Naše obec zdědila lipnický katastr. Co nás také hodně spoutalo, je bývalý lipnický hřbitov, kde jsme za účasti rodáků dali dohromady pomník, jejž jsme také před lety slavnostně odhalili a uspořádali setkání,“ poznamenal k tématu starosta Vintířova Jiří Ošecký. „Předloni jsme pak bývalé Lipničáky pozvali do našeho kulturního sálu, kde se jich sešlo více než sto padesát. Tenkrát nám pro ně ani nestačila kapacita sálu, a museli jsme narychlo donést lavice, aby se tam všichni vešli,“ zavzpomínal Ošecký.

Na oplátku pak loni v září jeli Vintířovští do německého Marktredwitzu, kde se vzájemně dohodli na dalším setkání. To se uskuteční na české straně hranice, a to 27. září.
„Už nyní pro ně připravujeme program. Myslím si, že jsme jim nějakým způsobem zavázáni. Jednou jsme katastr bývalé Lipnice zdědili, tak se vzájemných svazků nechceme zříkat,“ konstatoval starosta. „Ti lidé mají k našemu kraji pořád silný vztah, i když tady už nežijí. Vím, že si přes internet předem zjišťují, kdy bude další setkání, a pak tu zprávu předávají dál svým známým,“ podotkla kronikářka.

Podobný názor má i vintířovský zastupitel Jaroslav Kirchner. „Všichni Lipničáci také nebydlí v jednom místě, tak si myslím, že jsou rádi, když se tady mohou hezky pohromadě sejít,“ řekl Kirchner.
Jedním z pamětníků, kteří o bývalé Lipnici dokážou mluvit, je zastupitel obce Antonín Müller. Ten žil v sousední Dolní Rozmyšli, další obci, jež musela ustoupit dolování uhlí. „Na prvním setkání jsem se potkal s kamarády, které jsem léta neviděl. Bylo to zajímavé. Už jenom kvůli tomu, že jsme tady společně vyrůstali,“ řekl Müller.

Historie z období těžby

Na území obce Lipnice se začalo s přípravnými pracemi pro těžbu kyzů a uhlí v povrchovém lomu Lipnice 27. dubna 1952. Zprvu se jednalo o výstavbu kolejí a přejezdu silnice Vintířov – Lipnice a ostatní práce pro přípravu vlastní těžby. V roce 1952 se odtěžila také první skrývka a s těžbou uhlí se začalo až v roce 1955. Počátkem šedesátých let se těžba lomu Lipnice omezila. Od roku 1964 se opět zvýšila z důvodu vyrubat jeho uhelné bohatství a připravit další výsypný prostor pro lom Jiří. Těžba lomu Lipnice skončila v roce 1976 a jeho místo začala překrývat výsypka povrchového lomu Jiří.

Povrchová důlní těžba postupně ukrajovala území obce, až se přiblížila k jejímu středu, čímž způsobila, že ji obyvatelé velmi rychle opouštěli. Při sčítání obyvatel v roce 1970 jich zde žilo v 71 domech již jen 293. Nakonec bylo rozhodnuto obec zrušit a části obce Lipnice a Dolní Rozmyšl připojit k Vintířovu. Obec byla skutečně ke dni 26. listopadu 1971 zrušena. Ještě během roku 1972 byla dokončena úplná likvidace pozůstatků zdejšího osídlení.

Část textu pochází z knihy Obec Vintířov, vydané v roce 2007. Autoři: Vladimír a Eva Vlasákovi