To se vztahuje k hrozícímu zániku pracovních míst v důsledku tlaku na ukončení dobývání i zpracování hnědého uhlí. Rychlý a neřízený útlum těžby by prý ve svém důsledku znamenal pro region největší sociální otřes od druhé světové války.

Rada města Sokolov si je plně vědoma ekologických aspektů těžby hnědého uhlí a nutnosti snižovat emise skleníkových plynů. Prudký nárůst plateb za takzvané emisní povolenky ale v souvislosti s růstem dalších plateb státu přímo ohrožuje existenci několika tisíc pracovních míst v regionu.

„Město Sokolov proto intenzivně jedná se zástupci Sokolovské uhelné, Karlovarským krajem i dalšími městy a obcemi. To však nebude možné bez aktivního přístupu a podpory ze strany státu. Je to totiž stát, kdo každoročně inkasuje z našeho regionu miliardy korun, aniž by tyto prostředky alespoň částečně vracel zpět,“ říká starostka Sokolova Renata Oulehlová.

Opakuje se prý situace z minulosti, kdy bylo Sokolovsko ekonomicky využíváno, aniž by někoho zajímaly důsledky a budoucnost.

„V sousedním Německu automaticky počítají s tím, že poskytnou potřebné finanční prostředky na transformaci postižených regionů, a dokonce na to připravují závazný zákon. Je načase, aby se naše vláda probudila a prosadila podobný zákon i u nás,“ píše se v prohlášení hospodářské rady.

Analýza, kterou zveřejnilo Greenpeace a Hnutí DUHA, říká, že těžební poplatky jsou nízké a těžaři by měli odvádět státu mnohem víc.

Stát podle nich už přišel o 15 miliard kvůli nízkým těžebním poplatkům. Analýza rovněž potvrdila, že nízké poplatky z vytěženého hnědého uhlí byly v uplynulých devíti letech doprovázeny enormními výplatami dividend. Většinu z více než 42 miliard vyplatily svým majitelům společnosti bývalé Mostecké uhelné Pavla Tykače a jeho společníků a také Sokolovská uhelná. Tyto firmy poslaly svým majitelům 24,5 miliardy korun, zatímco státu odvedly na těžebních poplatcích jen 1,1 miliardy. Zbytek, tedy 17,5 miliardy šel ze Severočeských dolů do státem většinově vlastněné společnosti ČEZ.

Analýza, kterou zveřejňují Greenpeace a Hnutí DUHA, také dokládá, že i po zvýšení poplatků by se majitelé těžebních firem těšili ze solidních zisků a nemuseli propouštět zaměstnance.