Už jako malé dítě tíhl k pěstování kaktusů a vydrželo mu to dodnes. Rukama mu prošly už tisíce kousků, ten první mu ale přinesla babička.

„Byl jsem na návštěvě u babičky tenkrát jako malý chlapec. Zkoumal jsem, co to má za zvláštní rostliny na parapetu a dlouze mě zaujaly. Ptal jsem se jí, tak mi vysvětlila jejich původ a řekla, ať zkusím také jeden zasadit. Povedlo se, když jsem přijel na další návštěvu opravdu byl ze semínka kaktus a já byl fascinovaný. Pak ale přišla puberta a tenhle koníček šel úplně stranou," vzpomíná starosta na začátky svého sběratelství. „Vrátil jsem se k nim teprve až před svatbou. Byli jsme tenkrát v Německu a já si za pár feniků pořídil semínka, které jsem zasadil. Nemohl jsem věřit svým očím, když ze semínek vyrostl obrovský zelený koberec kaktusů, skutečně jich bylo kolem dvou tisíc. Od té doby jsem se jim začal věnovat. Měl jsem je v panelovém bytě i v rodinném domě, zkrátka putují se mnou," vypráví Miroslav Kirejev, který je v současné době zároveň i jednatelem Spolku příznivců kaktusů a sukulentů v Sokolově. Na otázku jaký je vlastně rozdíl mezi kaktusem a sukulentem odpovídá pohotově.

„Pravidlo číslo jedna je, že každý kaktus je sukulent, ale ne každý sukulent je kaktus. Na světě je opravdu hodně druhů. Pořád je ale z čeho vybírat. Ten který tady máme před sebou je známý jako Opuncie. Jeho zajímavostí kromě pestrého využití v mnoha směrech jsou i menší glochidy se zpětnými háčky. Lidé o nich mnohdy neví, protože nejsou dobře viditelné o to víc jsou ale nebezpečné. Člověka dokážou opravdu potrápit. Když bych si chtěl například utrhnout tuto kuličku a vrazit si ji do kapsy, nebo kdybych si jí dal kamkoliv na kůži, za pár hodin by se mi na místě udělal zánětlivý otok. Háčky totiž nejdou snadno vyndat a musí sami vyhnít," popsal Kirejev. Pravidelně se prý účastní se spolkem různých výstav, soutěží a poznávacích akcí. Podle něj je ale škoda, že většina ‚kaktusářů' nemá pokračovatele. Vzácné sbírky prý nemají komu předat, spolek by proto prý rád uvítal nové členy i v těch nejmladších letech.

Klára Čurlinová