„Kniha měla být koncipována jenom na Sokolovsko, ale protože se znám s kolegou Josefem Mackem z Ostrova a on se zajímá o stejné období, dohodli jsme se, že on připojí část věnovanou Karlovarsku,” vysvětlil v úvodu Vladimír Bružeňák. Nakonec však publikace narostla do takových rozměrů, že knihy budou dvě. Autoři se zaměřili především na průběh zářijových událostí roku 1938, na boje v česko-německém pohraničí v tzv. nevyhlášené válce. „Toto téma je samozřejmě hlavním objektem našeho zájmu, ale bude nastíněna i situace, která tady byla ve 20. a 30. letech 20. století, politické i ekonomické záležitosti, které vedly k eskalaci konfliktu mezi Čechy a Němci, případně antifašisty v pohraničí,” přiblížil obsah připravované knihy autor.

Na publikaci pracovali oba autoři několik let a vycházeli především z archivních dokumentů, případně z vyprávění pamětníků či příbuzných četníků, financů a vojáků, kteří v pohraničí sloužili. V textu zazní řada informací, které ještě nebyly zveřejněny. Čtenář se dozví nejen o bojích četníků v Habartově, Krajkové nebo na Bublavě, které jsou poměrně známé, ale třeba i o tom, že incidenty proběhly i v Chodově, zaniklém Smrkovci, Kynšperku nebo třeba na Přebuzi.

„Nejtěžší, ale zřejmě nejzajímavější bylo hledání příbuzných padlých či zraněných, to jsem skutečně objel kus republiky a byla to práce na mnoho dní, především o prázdninách. Občas se zadařily unikátní věci, například už jsem nedoufal, že najdu nějakého pozůstalého nebo fotografii velitele stanice z Krajkové a jejího statečného obránce Petra Hladíka, případně vrchního strážmistra ze Stříbrné Františka Nováka, který byl zabitý na Bublavě,” vyprávěl Vladimír Bružeňák, profesor ze sokolovského gymnázia. „Tři roky jsem o nich sháněl informace, protože tito lidé neměli hrob, fotky, nikde o nich nebylo nic známo. Ale nedalo mi to, a tak se mi po letech snažení, a někdy i čirou náhodou podařilo objevit příbuzné a shromáždit řadu informací a fotografií. A nejen o nich, například i o všech pěti zavražděných vojácích z Krajkové, což mimochodem byla největší hromadná ztráta, kterou československá armáda v době 1. republiky utrpěla,” pokračoval. Do knížky tak přidal i medailonky jednotlivých postav.

Stejnou cestou získával i další fotografie, kterých bude v knize na 750, a dost často i hodně unikátních. Jak s úsměvem poznamenal, některé se k němu dostaly občas velmi kuriózně. „Kolega z muzea mě upozornil, že nějaký jeho známý šel vysypat odpad a nahoře v té popelnici leželo několik fotografií četníků evidentně z první republiky. A já na jedné poznal například četníka Karla Čermáka, který tu žil, sloužil a byl spolužákem z četnické školy těch několika četníků, co padli v Habartově, případně na Bublavě,” popsal způsob, jakým se k fotografiím dostal.

Kniha věnovaná Sokolovsku v rozsahu zhruba 450 stran včetně fotografií je již hotová. Karlovarsko Josef Macke dokončuje, koncem srpna, případně počátkem září by tak mohlo být hotovo komplet. Na přelomu září a října by se oba díly Morového roku měly dostat ke čtenářům. Dostupné budou v běžné knižní síti, v infocentrech, případně u samotných autorů. Vladimír Bružeňák se může pochlubit ještě jednou kuriozitou. „Kde se dobře prodávají moje knížky, je řeznictví u pana Dobřemysla, tam se jich prodalo celkem hodně,” dodal sympatický profesor, vystudovaný historik, jemuž jsou právě novodobé dějiny 20. století nejbližší. Setkat se s ním můžete nejen při křtech knížek, které plánuje samozřejmě i nyní, ale třeba také na různých přednáškách, například o četnictvu.