Kde se zpracovávají vzorky testů na koronavir?

Vzorky odebrané jako stěry z nosu nebo nosohltanu na přítomnost viru Covid-19 se zpracovávají metodou PCR, polymerázové řetězové reakce. Je to genetická metoda, kterou se rozeznávají části ribonukleové kyseliny viru. Naše oddělení je v současnosti není z kapacitních důvodů schopno provádět, proto se vozí do Národní referenční laboratoře v Praze nebo je zpracovává soukromá laboratoř Labin v Karlových Varech. Ale protože pacienti s touto nákazou leží v nemocnicích v Karlových Varech a v Chebu, tak všechny ostatní vzorky od těchto pacientů vyšetřujeme my. Například vyšetření moči, sputa, krve, různé stěry a punktáty. Proto při jejich zpracovávání musíme dodržovat všechna bezpečnostní opatření a používat ochranné pomůcky, aby nedošlok přenosu nákazy. Ještě lze provádět tzv. rychlotest z krve pacienta. Ten ale prokazuje již vytvořené protilátky. Ty nejsou přítomny v krvi osob, které jsou v inkubační době. Bohužel ta je dlouhá – 14 dní. Jsou proto vhodné pouze u osob, které již vykazují nějaké klinické příznaky nebo jsou již na samém konci inkubační doby. Kdy se objeví tyto pozitivní protilátky, je vysoce individuální. Nelze přesně říci, že to bude za tolik a tolik dní.

Jak dlouho se čeká na výsledky?

Rychlotest je hotový velice rychle, v řádu minut. Ale není to vhodný test na screening viru. PCR vyšetření samo trvá několik hodin, ale protože přístroje, na kterých se provádí, mají omezenou kapacitu, výsledky bývají k dispozici za 1 až 2 dny. Pokud je člověk již vyléčen a je bez příznaků, pak musí být dva PCR testy odebrané s určitým odstupem negativní, aby byl prohlášen za negativního – vyléčeného. Proto je toto číslo v oficiálních statistikách zatím tak nízké. Pozitivita i po zotavení může ještě nějakou dobu přetrvávat a nelze přesně říci, že po 14 nebo 20 dnech od odeznění příznaků je již toto PCR vyšetření negativní. Je to přísně individuální, každý člověk ten virus může vylučovat různě dlouhou dobu.

Můžete popsat proces se zpracováním vzorků?

Na odběr materiálu z nosu nebo nosohltanu jsou potřeba odběrová média, která hlavně zpočátku propuknutí epidemie u nás byla nedostatkovým zbožím. Nejsou nijak specializovaná . Používají se i na ostatní průkazy PCR, chřipky a podobně. Ale nikdo neměl jejich zásobu tak velkou, protože jich za normálních okolností není tolik třeba. Rychlotesty na stanovení protilátek se začaly dovážet až s propuknutím epidemie. Ale ty jsou vhodné pouze k průkazu protilátek, jak už jsem vysvětlila.

Existuje nějaká jiná nákaza, která by se mohla s koronavirem porovnávat?

Tato epidemie způsobená virem Covid-19 se často porovnává s epidemiemi chřipky. Chřipka je onemocnění, které také vyvolává i celosvětové epidemie. Vždy za určitý čas, hovoří se o 10 až 15 letech, se virus chřipky antigenně promění a pak proběhne menší nebo větší epidemie. Ale protože jsme se s nějakým typem chřipky již potkali a máme alespoň částečně protilátky, tak u běžné populace toto onemocnění probíhá většinou benigně, bez větších a trvalých následků. Ohroženi jsou senioři a lidé s chronickými onemocněními nebo s chorobami snižujícími imunitu. Je pravda, že každý rok na chřipku nebo na komplikace s ní spojené v našem státě zemře okolo 1 500 osob. Na chřipku také existuje očkování, které chrání právě tyto osoby. Různé jiné koronaviry v populaci kolují a způsobují banální onemocnění. Ale tento virus je nový a celosvětová populace proti němu nemá vytvořenou imunitu – protilátky. Proto se hovoří o tom, že populace je k tomuto onemocnění vnímavá – může onemocnět hodně lidí. V moderní historii je tato epidemie srovnatelná pouze s epidemií tzv. španělské chřipky v letech 1918-1920. To, že tehdy tato epidemie probíhala tak těžce, je dáno více faktory. Populace byla zdecimována první světovou válkou, lidé byli špatně živení, medicína nebyla na takové úrovni jako nyní a v neposlední řadě se jednalo o nový typ chřipky, proti kterému lidé neměli protilátky.

Dokázala jste si někdy, třeba už během studií, představit, že se budete zabývat takovouto nákazou?

Myslím, že lidé v současnosti příliš spoléhají na to, že mohou vše ovlivňovat. Propadli falešné představě, že jsou vládci přírody. Ale příroda se neustále vyvíjí. Již nyní se rýsují problémy s rezistentními kmeny baktérií, takže v blízké budoucnosti budou antibiotika neúčinná. Stejně tak se mohou v budoucnosti objevovat nové typy nákaz, které nás mohou ohrožovat. Ať si to přiznáváme nebo ne, tak jsme biologický druh, který podléhá přírodním vlivům.

Myslíte si, že svět postupuje v této otázce správně, že se nemohlo udělat něco jiného?

To je velice obtížné hodnotit. Jsme ve zcela nové situaci, kterou lidstvo již dlouho nemuselo řešit. Asi si zatím počínáme poměrně racionálně, i když některé kroky mohly být provedeny rychleji. Pokud už bylo známo, jak těžce probíhá epidemie např. v Itálii, mohl krizový štáb vytvořit větší zásoby zdravotnických prostředků. Na začátku této epidemie v našem státě to bylo s jejich dodávkami velice tristní. Jinak si zatím vzhledem k okolním státům vedeme poměrně úspěšně. Jestli to tak bude i nadále, to ukáže až budoucnost.

Stále existují názory, že na chřipku umírá také mnoho lidí, jejichž zdravotní stav není dobrý. Máte také takový názor?

Ano, chřipkové onemocnění může také u osob s oslabenou imunitou nebo u osob s jinými chronickými onemocněními probíhat těžce, až fatálně. Ale proti této infekci se lze očkovat, což je důležité hlavně pro rizikové skupiny obyvatel.

S jakými jinými infekčními chorobami se na vás lidé také obracejí?

V nemocnici v Karlových Varech je infekční oddělení, na které se obracejí lidé, pokud po návratu z ciziny pociťují nějaké zdravotní problémy. Takže vyšetřujeme vzorky při podezření na malárii nebo na nějaká jiná parazitární onemocnění. Také jsme již diagnostikovali onemocnění tyfem – opět po návratu z ciziny. Ale je to výjimečné.

Máte dostatek ochranných pomůcek?

V současnosti jsme již poměrně dobře zásobeni zdravotnickými pomůckami. Ale v riziku onemocnění samozřejmě jsme a musíme dodržovat velice úzkostlivě a pečlivě všechny zásady správné laboratorní praxe a používat ochranné pomůcky.