Jde městu Cheb o to, aby dostalo myslivce z některých svých lesů? Rada města schválila, že nechá prohlásit celkem 393 hektarů svých lesních pozemků ze nehonební a v tomto duchu podala žádost na krajský úřad, odbor životního prostředí a zemědělství. Ten její žádosti vyhověl a z důvodu zájmu vlastníka prohlásil lesy v katastrálním území Nebesa, Ostroh a Krapice za nehonební.

Znamená to ovšem, že město Cheb musí řádně zaměřit a vytyčit nehonební pozemky, aby je oddělilo od těch, které jsou začleněné v honitbě.
Zároveň tím Cheb přichází měsíčně o více než 27 tisíc korun na nájmu, který jí myslivecká sdružení Halštrov Aš a Žďár Buchwald platila za pronájem.
„Jako občan Chebu se ptám, proč se město zbavuje příjmu za nájem a možnosti přenést škody, které dnes musí hradit myslivecké sdružení hospodařící v honitbě, a proč si připravuje vícenáklady, když tyto své pozemky musí vytyčit?“ ptá se předseda Okresního mysliveckého spolku Petr Černík. „O zvěř se také někdo musí starat a v době, kdy bude vyžadovat péči, nastane to, že se tam nesmí krmit, protože to na nehonebním pozemku zakazuje zákon,“ uvedl. Situace navíc nahrává domněnkám, že se jedná o něčí soukromý zájem, a to, nestarat se o zvěř a jen vydávat povolení k odstřelu.

„Lesní pozemky města Cheb patří ke klidnější části honitby. To znamená, že pokud budou vyčleněny, tak se hladová zvěř bude soustředit na okolních pozemcích a zde budou vznikat škody, které již naše myslivecké sdružení (MS) nebude moci ovlivnit. Narostou škody zemědělcům i Lesům České republiky,“ přidal svůj poznatek Petr Štěpánek, předseda MS Halštrov Aš.

Redakce Deníku oslovila Městský úřad Cheb se žádostí o odpovědi na tyto otázky:
Proč se město dobrovolně připravuje o tyto peníze a proč už nebude možné, z důvodu, že je to zákonem zakázáno, starat se o zvěř na pozemcích?
Kdo dal podnět k takovému rozhodnutí rady?
Ptalo se město, či radní města i obyvatel Chebu, zda s tímto rozhodnutím souhlasí?
Co znamená zájem vlastníka, který je uveden v rozhodnutí kraje jako důvod ustanovení pozemků za nehonební?
Na kolik přijde město vymezení hranic mezi nehonebními pozemky a pozemky začleněnými v honitbě a oplocení těchto pozemků, aby se zabránilo migraci zvěře?
Kdo bude městu hradit škodu, kterou by mohla způsobit přemnožená zvěř?
A nesměřuje tato situace k tomu, že město bude vydávat povolenky k odstřelu zvěře a vydělávat si tak tímto způsobem?

„Dotazy jsem předala na patřičná místa a odpověď zašlu co nejdříve,“ přislíbilamluvčí radnice Martina Kuželová.