Moderátoři Radomír Voznica a Tomáš Kábrt přivítali přítomné citací z Havlovy jednoaktovky Vernisáž: „Jsme moc rádi, že jsi přišel. Báli jsme se, že už nepřijdeš." Oznámili, že setkání je součástí vzpomínkových akcí v celé zemi a Evropě a že jde o založení nové tradice sokolovského „hyde parku" – místa pro živé projevy obyvatel Sokolovska k aktuální lokální i globální situaci. S tím, že „demokracie není možná tam, kde lidé neprojevují veřejně své názory". Následující promluvy řečníků proložili písněmi Marty Kubišové, Jaroslava Hutky a dalších autorů zpěváci a hudebníci z místní skupiny Svítá a vlastní „kavárenskou" tvorbou písničkář Josef Šorfa.

Jan Hadrava z Lokte pohovořil o odlišnostech dneška od doby, ke které promlouval Václav Havel, a o jeho stále aktuálnější inspiraci k praktickým projevům a postojům osobní angažovanosti, svobody a odpovědnosti v situaci stále více rozostřujících a rozptylujících se hranic mezi pravdivostí a manipulací, otevřeností a totalitou. Tomáš Kábrt reagoval úvahou o současné nejasnosti politické moci. „Podobně jako v masmédiích, která kvůli dominantnímu postavení nemoderovatelného a neověřovatelného internetu prakticky nelze brát vážně a jako hlavní zdroj informací je nahrazují známí na sociálních sítích, nelze dnes ani v politice brát vážně volená formální centra moci a nahrazuje je Havlem popsaná ´moc bezmocných´ angažujících se a veřejně vyjadřujících se jednotlivců, což ve skutečnosti klade o to větší nárok na osobní vzdělávání, praktické nasazení a spojování se v zájmu obrany a kultivace svobodné společnosti," uvedl mimo jiné Kábrt.

Student Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Robert Netuka, absolvent sokolovského gymnázia, označil Havlův esej „Moc bezmocných" za jeden ze zcela nejvýznamnějších textů vzniklých v Česku ve 20. století. Na jeho základě se s přítomnými zamyslel nad pozoruhodně naplňujícími se spisovatelovými vizemi „posttotalitní" a „postdemokratické" společnosti a vyslovil naději na nové hledání a nalezení autentického a otevřeného spolužití mezi lidmi v přetechnizované společnosti. „Některé Havlovy eseje jsou stále aktuální. Moc bezmocných z roku 1978 svou kritickou teorií ideologie uchopuje i celospolečenské klima druhé strany bipolárního světa, která ve své mocenské hegemonii rozporuplné logiky svých struktur produkuje paradoxy a prohlubuje specifické problémy a krize dodnes. Havlovi v tomhle patří velké díky za racionální nadhled a neutrální odstup," zdůraznil Netuka.

Další absolvent Gymnázia Sokolov, student Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jan Peroutka, vzpomněl na pohnutou atmosféru na fakultě v době úmrtí Václava Havla a na jeho legendární projev v americkém Senátu vyzývající po studené válce nikoli k pomstě a účtování, ale ke smíření a spolupráci mezi mocnostmi, národy i lidmi v zájmu společné mírové budoucnosti. Radomír Voznica zpravil účastníky sokolovské slavnosti o dění na podobných akcích v Praze, kterých se předchozí den a dopoledne zúčastnil, a Vladimír Cabalka varoval před skrytým úsilím o uzurpaci osobní moci nad městem i celou zemí ze strany hospodářsky vlivných podnikatelů.
Účastníci se rozešli s tím, že se k sokolovskému „hyde parku" budou na tomto místě scházet při státních svátcích a podobných příležitostech.