Město je nejprve zkusilo vyhnat pomocí chemických prostředků, elektronických plašičů nebo zamezit jejich vstupu oplocením. Nic z toho však divočáky z města nedostalo.

V Sokolově přicházelo do města až 80 divokých prasat. Působila ve městě statisícové škody a lidé se báli. „Není příjemné potkat rodinku divočáků ráno za tmy při cestě do práce. Člověk má strach nejen o sebe, ale i o děti,“ říká Jarmila Kočová ze Sokolova.

Město proto ve spolupráci s majitelem honitby přistoupilo k odstřelu divočáků. „Bez součinnosti s majitelem honitby, jímž je Sokolovská uhelná, to nešlo. Vytipovali jsme ve městě tři lokality. Pouze ve dvou z nich je odstřel černé zvěře prováděn,“ říká starostka Sokolova Renata Oulehlová. „Došlo k odstřelu zhruba dvaceti prasat a zdá se, že je klid. Dokazuje to i méně hlášených událostí ve svodkách policie,“ dodala starostka.

Bibliobox
Zapůjčené knihy mohou čtenáři vracet i v hypermarketu

Divoká prasata si totiž podle myslivců pamatují nebezpečná místa a raději se jim vyhýbají. „Tato zvěř dokáže přemýšlet v souvislostech. Místa, kde se setkala s nějakým nebezpečím, velmi dobře po dlouhou dobu rozeznává. Je to zvěř společenská, žije v tlupách, kde si zkušenosti předává. V těchto tlupách žijí dvě až tři generace. Jedna generace je asi pětiletá, takže předávání informací je až s historií asi deset let. V případě poranění divoké prase dokáže rozeznat, odkud nebezpečí přišlo,“ říká za myslivce Jindřich Zemek.