Chystají se pod svodidly natáhnout textilii tak, aby tudy nemohly přes silnici migrovat žáby. Mnohým z živočichů to zachrání život. Vloni jich zde skončila rozježděných na asfaltu téměř stovka.

"Snažíme se zachránit co nejvíce žab, konkrétně skokanů a ropuch. Vloni jich bylo přes osmdesát kusů. Chceme tyto počty co nejvíce zmírnit," říká Roman Formánek, který na místě zastupoval dobrovolné hasiče z Bublavy, kteří se spolu s Droserou a místní soukromou firmou BH na instalaci podíleli.

Budují se zábrany, přes které nemohou žáby migrovat. "Budou padat do kýblů zapuštěných do země, které zde nainstalujeme. Poté je dvakrát až třikrát denně přeneseme přes silnici a oni se mohou v klidu nadále rozmnožovat," upřesnil

Období migrace trvá zhruba jeden až dva jarní měsíce, v horských polohách nejčastěji v měsících březnu a dubnu. Doba migrace je proměnlivá a velmi záleží na průběhu počasí. Není proto možné určit její přesné datum. Optimální pro žáby jsou teplé a vlhké noci. Noční putování má zcela prozaický důvod. Tím je přirozená ochrana před predátory. Mezi nejčastěji migrující druhy v Bublavě patří skokan hnědý, který začíná migrovat nejdříve a o něco později ropucha obecná. Ta je zvlášť chráněným živočichem.

Opatření jsou doplněna i dopravními přenosnými značkami, které zapůjčila záchranná stanice živočichů Drosera z Bublavy. Kromě Bublavy je rizikovým místem také silnice kolem rybníka Tajch v Šindelové na Kraslicku.

V Karlovarském kraji je rizikových míst mnohem více. Na Sokolovsku se mluví ještě o lokalitách v Liboci, Hraničné nebo v Přebuzi. V pohotovosti jsou ochránci přírody také v Karlových Varech, a to v okolí vodní nádrže Krach a u jezírka Malé Versailles.

Přes všechna opatření, která dobrovolníci na ochranu obojživelníků dělají, je důležité, aby řidiči, kteří projíždějí místy, kudy žáby migrují, byli více ohleduplní. Podle odborníků jsou totiž obojživelníci skutečným lakmusovým papírkem stavu životního prostředí. Jejich ochrana je v zájmu nás všech.