Jde totiž o válečný hrob jehož symbolem je srp a kladivo a vévodí mu nápis: Bez Sovětského svazu, bez nezměrných obětí jeho lidu, nebylo by naší svobody. Svůj návrh přednese zastupitelům. Předběžně se už dotazoval na ministerstvu obrany, zda a za jakých podmínek je případná změna možná.

"Důvodem požadované změny je, že se Sovětským svazem přišlo na naše území mnohé, ale rozhodně ne svoboda. A už vůbec ne do Kraslic, které byly osvobozeny americkou armádou," říká starosta Jan Šimek.

Úprava by spočívala v odstranění srpu a kladiva, který by mohla nahradit holubice. A nápis by měl být nahrazen textem: Na památku obětí válek a zvrhlých politických režimů.

Po zveřejnění pouhého návrhu se strhla mezi lidmi ostrá debata. Ti slušnější a konstruktivnější se snaží obhajovat tu či onu podobu pomníku. Jiní zase mluví o lepším vynaložení veřejných financí, třeba na opravu cesty po které už dlouho volají a stále nejsou vyslyšeni. Další argumentují historií, která by se neměla ohýbat podle toho jaká je zrovna ve světě nálada či situace včetně zmiňovaného válečného konfliktu na Ukrajině. A zbytek diskutujících neargumentuje vůbec ničím, jen osobními výpady a vulgaritami. Bouřlivé bylo i zastupitelstvo, kde se návrh řešil. Vystoupil zde bývalý dlouholetý starosta a zastupitel a zastupitel Leopold Bernard (KSČM). Ten argumentoval zmíněnými dopisy z ministerstva obrany a historiků, kteří doporučují nic neměnit. nelíbilo se mu ani tvrzení, že Kraslice osvobodila americká armáda. Ještě pár dní před ní to prý byla Rudá armáda. na dotaz starosty odkud čerpá tyto informace nedopověděl. 

Ilustrační foto
Kontroly hazardních her odhalily nedostatky, hrozí milionové pokuty

Vedení města dále tvrdí, že stávající, účelově vztyčený pomník, propagující zločinný režim, stojí na místě pomníku na památku zastřelených občanů z Kraslic z roku 1922. Ten byl po roce 1945 zničen a nahrazen tím, který zde stojí dodnes.

Imrich Vetrák, který se na ministerstvu obrany zabývá válečnými hroby, na předběžný dotaz města ohledně nápisů a symboliky na ruském hrobě, odpověděl, že nenaznal ničeho, co odpovídalo skutečnosti té doby. Tudíž prý nepochopil, proč by se měla měnit symbolika a text na válečném hrobě. Zároveň zmínil postup jakým má město postupovat v případě, že se zastupitelé rozhodnout tento návrh podpořit.

"Pro naší mladou generaci vnímám symboliku srpu a kladiva stejně zločineckou jako hákový kříž," říká třiadvacetiletý student Lukáš. To samé přednesl i další z mladých diskutujících přímo na zastupitelstvu. Ten argumentoval tím, že je na hřbitově i hákový kříž.

"O něm jsem nevěděl, ale nelíbí se mi stejně jako srp a kladivo," reagoval starosta. Zajímavostí je, že výše zmíněné osvobození Kraslic už jednou zastupitelé a veřejnost řešili. V roce 2015 slavili 70. výročí konce 2. světové války. Tehdejší zastupitelé se však před samotnými oslavami ještě stačili lehce pohádat. To když se začalo řešit, jaký nápis bude doplněn na obelisk na náměstí 28. října. Původní návrh počítal s tím, že na žulový jehlan přibude k dalším historickým událostem ještě datum 7. 5. 1945 – osvobození Kraslic americkou armádou. To se tehdy ale nezdálo zástupcům KSČM, kteří měli za to, že Kraslice osvobodili Sověti. Dožadovali se tedy, aby na obelisku stálo 7. 5. 1945 – osvobození Kraslic spojeneckou armádou. Dokonce padl návrh, aby na obelisk raději žádné takové datum přidáno nebylo. Podle tehdejšího starosty Kraslic Romana Kotilínka nakonec zvítězil zdravý rozum. Kotilínek, který je zároveň autorem nové brožury o událostech roku 1945 v Kraslicích, na zastupitelstvo připravil jasný důkaz o tom, jak to na konci války ve městě vypadalo. „Historie je jasná. Je přitom dochováno hned několik dobových fotografií, které jasně ukazují, že Kraslice osvobodili Američané," řekl Kotilínek.

Zastupitelé se nakonec shodli na tom, že nejlepším řešením bude nechat vše při starém a nešířit mezi lidmi nenávist. Odhlasovali, že změnu symbolů ani nápisu na hrobě nebudou iniciovat.