„Světelnou situaci lze zachytit na snímku sugestivně, ale přesnější je pro zprostředkování prostorová zkušenost samotná,“ uvedl kurátor výstavy Filip Šenk. Proto na sokolovské výstavě hraje významnou roli i sakrální prostředí samotného klášterního kostela. Pro většinu sakrální architektury platí, že role světla je pro vytváření působivé scény stěžejní. Úloha sakrálního prostoru je jednou z nejtrvalejších v dějinách architektury.

„Ve věku ,odkouzlení´ světa, abych využil trefného označení racionalistické společnosti Maxe Webera, se může někdy jevit využití těchto zkušeností silného emocionálního náboje světla jako cynicky manipulativní, jako vytváření efektu pro efekt samotný, jinak řečeno naplňování povrchní touhy po spektáklu. Hranice mezi autentickou tvorbou s vystupňovanou světelnou kompozicí a spektakulární falešností však není ostrá. Nakonec je třeba uznat, že světlo ovládá prostor jako hudba, a ač se do ruky chytit nedá, ruce velkých architektů ho umí vést a soustředit tak, aby vytvořilo moment jedinečnosti, která formuje naše prožitky architektury a v nejlepším případě v nás vyvolává záchvěv nekonečna či závrať ze síly prostoru,“ míní kurátor.

Nová sokolovská výstava bude otevřena do 1. května denně kromě pondělí vždy od 10 do 18 hodin. Vstup je zdarma.