Ten záhy našla v dobrovolnictví a pomoci druhým. Každý den chodí Věra Krumlíková za ´svými dědečky a babičkami´ do Domu klidného stáří. „Nastartovalo mi to nový život,“ říká.

„Dneska vám to sluší, paní Věruško,“ vítají ji obyvatelé Domu klidného stáří ve Svatavě. A ona rozdává úsměvy do okolí, dobrou náladu, s každým se pozdraví a prohodí alespoň pár slov. Několik lidí s pomocí personálu vyveze ven, kde si povídají a vykouří nějakou tu cigaretku. „Já moc ráda poslouchám, když vyprávějí o svém životě a vzpomínají,“ svěřila se.

Mezi seniory v Domě klidného stáří ve Svatavě je Věře Krumlíkové dobře. Dochází za nimi denně kromě víkendu.Jak na sebe prozradila, odmalička měla potřebu pomáhat, starat se o někoho. Když se před 11 lety dozvěděla o dobrovolnickém sdružení Střípky, okamžitě ji to oslovilo. „Nejdřív jsem chodila do LDN v nemocnici, pak jsem začala jezdit do Rychnova. A tam se mi moc líbilo. Chodili jsme do klubovny, pekli jsme a vařili a oni pomáhali. Úplně milovali topinky. Pracovali jsme i s pamětí. A taky jsem jim pouštěla staré písničky, zpívali jsme a někdy i tancovali,“ vyprávěla, co obnáší dobrovolnictví, které ji dělá šťastnou. „Cítím, že mě někdo chce, potřebuje, můžu pomoct třeba i s krmením nebo když potřebují na záchod. Dělá mi dobře, když jim je dobře,“ svěřila se.

Věra Krumlíková spolu se svým synem vozí seniory i na různé akce, s některými tráví i celé dny v jejich bytě, pokud je to třeba, pomáhá i v Domácím hospicu Motýl. Některé seniory si brala i domů třeba na Vánoce. Za svoji obětavou dobrovolnickou pomoc byla oceněna Křesadlem za Karlovarský kraj a v roce 2015 získala titul Dobrá duše v rámci celé republiky.

„Paní Věrka je opravdu naše Dobrá duše,“ potvrzuje i ředitelka sdružení dobrovolníků Střípky Kateřina Trnková. Jí podobných je ve sdružení patnáct, a jsou mezi nimi dokonce i muži. Docházejí na dětské oddělení v sokolovské nemocnici a do seniorských zařízení v Sokolově a okolí.