Do rozpočtů drtivé většiny obcí a měst připutuje v příštím roce o 12,5 miliard více. Jde o prostředky ze zrušených dotačních titulů a ze současného transferu z kapitoly Všeobecná pokladní správa, který jde plošně obcím.

Něco málo přes miliardu pak pokryjí ztráty čtyř největších českých měst, které dlouhodobě od státu dostávaly víc prostředků, než kolik zde bylo reálně vyprodukováno.

„Meziroční pokles příjmů Prahy, Ostravy, Brna a Plzně se pohybuje v řádech do tří procent rozpočtu, což je výpadek, který už tato města v minulosti vícekrát hravě zvládla. Katastrofické scénáře proto určitě nejsou na místě," vysvětlil Josef Bartoněk, předseda Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR), které změny v rozpočtovém určení daní prosazuje od počátku své existence.

A jak to vidí starostové obcí v regionech?

Například starosta Jenišova Ivan Truksa je mírným optimistou. „Ze špatně placené obce se staneme opět špatně placenou obcí, dvacátou od konce v republice. Dosud jsme měli 6 600 korun na obyvatele ročně, nyní budeme mít 7 900. Více na tom získají obce, které mají velkou rozlohu a málo obyvatel, například Přebuz nebo Boží Dar. A nemusejí tudíž tolik investovat do osvětlení nebo infrastruktury, " uvedl Truksa.

V Jenišově si k osmimilionovému rozpočtu přilepší o dva miliony korun. „Přibude nám milion a nebudeme muset Karlovým Varům platit milion na školky. Jenomže to jsou ideální počty, dokud to nebude, neuvěřím tomu," neskrýval mírnou skepsi starosta.

Na investice bude moci Jenišov přesto vydat více, než tomu bylo dosud. To obci zbýval pouhý milion. Obce nyní zápasí i s propadem DPH, což například v Jenišově dělá přes šedesát procent. Ze 140 tisíc obec vybrala jen 40 tisíc. „Škudlí se," vysvětlil stagnaci starosta.