Problémem je, že rodiče se stydí jejich problémy řešit. O těchto i jiných dětských nemocech se mluvilo na Sokolovském pediatrickém dni, který zorganizovali lékaři z dětského oddělení Nemocnice Sokolov. Jednalo se o největší akci svého druhu v Karlovarském kraji.

BOLESTI BŘICHA A HLAVY

Počet dětí trpících potížemi, které jsou více poruchou duše než těla, neustále narůstá, a to nejen na Sokolovsku. Tyto problémy, které odborná veřejnost nazývá psychogenní nebo psychosomatické, lékaři diagnostikují přibližně u 10 procent dětí a trpí jimi děti ve stále nižším věku. Jejich příčinou je stres prožívaný nejčastěji v rodině či ve škole. „Obvykle se jedná o bolesti břicha nebo hlavy. Při vyšetřování však nenacházíme žádné odchylky ani v laboratorních vyšetřeních, ani při zobrazení například ultrazvukem a často nám pomůže až vyšetření psychologem,“ uvádí Markéta Halířová a Jana Kurcová, lékařky z dětského oddělení Nemocnice Sokolov.

USPĚCHANÁ DOBA

Podle lékařů, kteří se odborného setkání v Sokolově zúčastnili, plynou zdravotní problémy u dětí z dnešní uspěchané doby, kdy je společnost zahlcena proudem různě hodnotných informací, žije obklopena obrazovkami televizorů, monitory počítačů, tabletů a mobilních telefonů. Na společnou hru a vnímavou komunikaci s dětmi zbývá stále méně času. Paradoxně pak situaci často řešíme tím, že dítě vybavíme též tabletem, mobilním telefonem. Náhražkově pak komunikujeme na dálku, chatujeme. Děti také tráví spoustu času počítačovými hrami nebo promítáním videí. Televize běží mnohdy jen jako pozadí, obsah pořadu skoro nikdo nevnímá. „Vídáme u dětí na našem oddělení zcela běžně, že na pokoji je neustále puštěná televize a děti současně koukají do telefonu či na monitor tabletu. Nekomunikují příliš ani mezi sebou,“ shodují se lékařky.

DĚTI V NEMOCNICI ZKLIDNILA AŽ WIFI!

Pohled na pacientský pokoj, kde jsou děti i rodiče při návštěvě či společném pobytu skloněni nad svítícími monitory, podle lékařů také ukazuje, že je něco v nepořádku. Děti podle sokolovských lékařů také přestávají číst. Když přijde dětský pacient do nemocnice s knihou, je to příjemná změna.

„Pryč jsou doby, kdy rodiče hráli se svými dětmi Člověče, nezlob se. Když přijímáme třeba v noci dítě, které v nemocnici nechce zůstat, tak se hned zklidní poté, co se dozví, že je tady wifi,“ uvádí Markéta Halířová.

U složitějších případů je někdy pátrání po psychogenní příčině obtížné a neméně náročná je pak i komunikace s rodiči, kteří nechtějí nálepku psychické zátěže přijmout. „Vyšetření psychologem či psychiatrem se rodiče často brání, považují je za ostudné, mnohdy trvají na tom, abychom provedli další jiná, často i zatěžující vyšetření. Tím pomoc dítěti jen oddalují,“ vysvětluje Markéta Halířová.

Podle Jany Kurcové není region nijak výjimečný, problém je všeobecný. „Samozřejmě stále existují i děti, které nemoc předstírají, ale naprostá většina je těch, které trápí skutečná bolest, jejíž příčina je však v hlavě,“ dodala lékařka. Nemoci tohoto typu se nejčastěji týkají dětí od 10 do 15 let. U těch starších již přibývá účelového chování.