„Akci odsouhlasili zastupitelé. Kovový plot bude končit u desek se jmény vojáků. Ty budou volně přípustné bez oplocení, aby se dala dobře číst jména. S návrhem přišel Michael Rund a my jsme s ním souhlasili,“ říká místostarosta Sokolova Jan Picka. Město již vyhlásilo výběrové řízení a na akci uvolnilo 562 tisíc korun. „Výroba kovového oplocení bude takzvaně na míru, takže to nějakou dobu potrvá. Proto se samotný plot postaví až na jaře,“ poznamenala vedoucí odboru rozvoje města Kateřina Klepáčková.

Za kratší plot město ušetří zhruba 200 tisíc korun proti původně plánované sumě. Přičíst si naopak musí několik tisíc za informační tabule. Opatření se dělají zejména kvůli pejskařům, kteří v lokalitě venčí své čtyřnohé miláčky, a místo kvůli tomu nemá tak důstojný ráz.

„Venčíme psy na této louce léta. Dokonce i potom, co se zde nově objevily náhrobky. Mnoho lidí totiž netuší, kde ostatky jsou. Myslí si, že přímo pod deskami se jmény vojáků,“ říká jeden z pejskařů, který nechtěl uvést své jméno.

Hromadný hrob je vedle současného hřbitova. Jména bezmála 2500 vojáků, kteří zemřeli v sokolovském lazaretu, jsou známa po více než 70 letech. V drtivé většině to byli Rusové. Patřili do německých pracovních komand. „Zahynuli v letech 1941 až 1945. Většinou patřili pod centrální pracovní tábor v německém Weidenu, pod kterým byla pracovní komanda v Bavorsku a Sasku. Když onemocněli, šli do lazaretu, ve kterém zejména pro Rusy panovaly velmi těžké podmínky,“ konstatoval Rund. „Pár záběrů na zajatce z lazaretu v márnici bylo vidět i ve filmech Samuela Fullera,“ dodává.

S návrhem uctít památku zajatých vojáků formou pamětních desek s jejich jmény se na vedení Sokolova obrátil generální konzulát Ruské federace. Město s tím nemělo problém. Rusové vše financovali. Spolupráce Ministerstva obrany České republiky a velvyslanectví Ruské federace probíhala zejména na základě žádostí od pozůstalých. Jezdí tisíce kilometrů, aby mohli památku svých blízkých příbuzných důstojně uctít.