Významná loketská výročí v roce 2017
1227 – nejstarší písemná zmínka o Lokti, kdy zde pobýval král Přemysl Otakar I. a jeho dcera Anežka
1282 – úmrtí sv. Anežky České, zakladatelky Řádu křižovníků s červenou hvězdou, který od roku 1240 do současnosti vede duchovní správu v Lokti
1292 – narození české královny Elišky Přemyslovny
1317 – první pobyt kralevice Václava na hradě Lokti a jeho zázračné uzdravení
1807 – první návštěva německého spisovatele a básníka Johanna Wolfganga Goetha

Odpověď přináší historik Vladimír Vlasák ve své brožuře Stopy svaté Anežky České v dějinách Lokte, kterou vydal u příležitosti významných výročí událostí a postav, jež úzce souvisejí se životem a působením svaté Anežky České a dotýkají se počátečního období loketské historie. A v ní také uvádí, že nejstarší zmínka o Lokti je už o sedm let starší, tedy z roku 1227. Důvodem, proč se toto datum zatím nikde neuvádělo, je to, že vychází z legend.

„Historiografie se dost často vyhýbá takzvaným hagiografickým pramenům, tedy legendám ze života svatých. Ne vždycky jsou to věci, které vycházejí ze skutečnosti. Kritická historiografie si ale i v těchto textech najde pevný základ,” vysvětlil Vladimír Vlasák a dodal, že i on sám z těchto důvodů ve svých publikacích o nejstarších dějinách Lokte tento letopočet neuvedl. Při psaní příručky vycházel historik ze dvou pramenů. Prvním je legenda o tom, jak právě v roce 1227 do Lokte přišel jako verbíř křížové výpravy mnich Konrád. Úspěch jeho verbování však vážně ohrožoval přípravy vojenské výpravy českého krále Přemysla Otakara I. „Král se členy své rodiny a doprovodem proto přijel na svůj nedávno vystavěný hrad Loket, mnicha nechal zajmout a rozhodl se jej zde popravit,” přiblížil historik.

Královo rozhodnutí se však podařilo zvrátit jeho dceři Anežce. Propuštěný mnich pak v Trevíru nechal svůj příběh zázračné záchrany před popravou “za svatou věc” zaznamenat. „Kritickým posouzením obsahu jeho vyprávění se historické počátky Lokte posouvají právě až do roku 1227,” shrnul Vlasák.

Druhým pramenem je legenda o životě a skutcích sv. Anežky České, která vznikla kolem roku 1328 a měla být podkladem ke svatořečení Anežky Přemyslovny. Právě jedním z impulsů pro svatořečení byl i zázrak z roku 1317. „Královna Eliška Přemyslovna pobývala tehdy s manželem Janem Lucemburským v Praze a jejich tři děti, včetně tehdy ročního kralevice Václava, pozdějšího krále Karla IV., byly na hradě Lokti. Eliška měla jakýsi sen, vidění, proto poprosila svoji patronku, sv. Anežku Českou, aby orodovala za její děti. Druhý den dostala zprávu, že kralevic Václav skutečně vážně onemocněl, ale nemoc překonal. Ona to jako zázrak dala do souvislosti se svou žádostí o orodování,” popsal historik.

Právě 700. výročí prvního pobytu budoucího krále Karla IV. v Lokti si ve městě letos připomínají. „Současně si tak připomínáme i 700. výročí zázraku sv. Anežky, který katolická církev uznala při svatořečení,” připomněl i ředitel hradu Loket Václav Lojín. Další přemyslovská výročí, která souvisejí s Loktem, a proto je město připomíná, se vztahují k letům 1282 a 1292. Nesmíme zapomenout i na jedno nepřemyslovské. „V roce 1807 Loket poprvé navštívil J.W.Goethe. Byl jím doslova okouzlen a fascinován a namaloval si tu čtyři krásné kresby města,” doplnil přehled pro Loket významných letopočtů Vladimír Vlasák.