Jde o jezero Medard na Sokolovsku a jeho průzračnou vodu plnou života. Vzniklo zaplavením zbytkové jámy hnědouhelných lomů Medard-Libík a dnes je největší svého typu v Česku. Průvodcem pod vodní hladinou nám bude Petr Skopal. Do míst, kde ještě před dvaceti lety rachotily těžební stroje, se potápí už osm let.

„Medard pro mne znamená jezero, kdyby tu nebylo, kraj by byl pro mne nezáživný. Mám rád vodu. Navíc podvodní svět v Medardu se změnil, jsou tu rostliny, ryby, mnoho ryb,“ říká u jezera potápěč, který místo povrchových dolů poznal ještě před napouštěním. „Rok od roku voda přibývala, objevovaly se ryby a rostliny. Jednoho dne jsem si vzal obyčejné potápěčské brýle se šnorchlem a šel jsem si s ploutvemi zaplavat. Začal jsem objevovat štiky, okouny, plotice, a samé hezké ryby k vidění, i sumec tu je,“ ukazuje na vodní plochu s tím, že loni v Medardu objevil i sladkovodní medúzy. „To mě nadchlo a překvapilo. Viděl jsem je dříve jen na videu odněkud z jižní Moravy.“

Podvodní krásy Medardu

Zdroj: Youtube

I když má jezero přes padesát metrů, potápí se do šesti, sedmi. Zde je to prý nejhezčí, a navíc ještě bezpečné. Přesto má svůj osobní rekord. „Hlouběji je stejně voda studená a ryby tam nejsou. Nejvíce jsem se ponořil do třiceti šesti metrů. Je tam krásně čisto, světlo, ale nic k pozorování,“ dodává. Nutno podotknout, že pan Petr se potápí jen na nadechnutí se šnorchlem.

Prozrazuje důvody, které ho vedou k dobrodružství při potápění. „Prostě sebou plácnu do vody, úplně vypnu, pozoruju okolní život ve vodě, prozkoumávám prostředí, břehy, dno… Člověk se uvolní a bezvadně odpočine,“ usmívá se a obléká si neoprenový oděv. Za okamžik je ve vodě a mizí pod hladinou, jen občas dál od břehu vykoukne hlava, aby se potápěč mohl před dalším ponorem nadechnout.

Výškovice na Tachovsku a jejich okolí...
Jen kaple a usedlost zbyly z někdejší Vsi v pohraničí

Jak říká, podvodní pestrobarevný svět jezera Medard skýtá úžasnou podívanou a v průzračných vodách je pořád co objevovat… „Dnes to bylo výborné, mnoho ryb, krásné záběry na kameru, voda dvacet stupňů, nádhera, jsem spokojený,“ líčí pocity po vynoření.

Z historie

Před zatápěním došlo na odstranění veškeré důlní techniky a jezero Medard se začalo zaplavovat vodou v roce 2008, za dva roky pak došlo k napouštění z nedaleké Ohře a dnes je hluboké přes padesát metrů. Zaplaveny takto byly jámy mezi Sokolovem, Svatavou, Habartovem, Chlumem, Bukovany a Citicemi. Uhlí se zde těžilo vskutku dlouho. V dole Libík od roku 1872, v dole Medard od roku 1918, těžbu zde majitel dolů ukončil v roce 2000.