Teploty pod bodem mrazu a desítky centimetrů sněhu, závěje, námrazou obalené stromy. Tak vypadá v posledních dnech naše krajina. Pro lesní zvěř v ní není snadné sehnat potravu, proto myslivci vyrazili ke krmelcům a pomáhají zvířatům zimu zvládnout. Malá krmítka má za domem i spousta lidí.
Aktuální předpověď počasí proto bedlivě sledují také myslivci a hajní. Každoročně pro ně zimní období znamená spoustu zodpovědnosti a práce. S přibývajícím sněhem je totiž pro lesní zvěř stále obtížnější obstarat si potravu. Proto je třeba naplnit krmelce a krmítka, doplnit solné lizy a zkontrolovat revíry.
V zimním období se lesní zvěř takzvaně přepne do klidového úsporného režimu, hodně odpočívá a migruje pouze na krátké vzdálenosti. Jejich organismus omezí své potřeby tak, že jim stačí přijmout pouhou třetinu běžného objemu potravy. Spárkatá zvěř, tedy srnčí a vysoká (jeleni a laně), se na zimu shlukuje do větších společenstev, která se pohybují za hledáním potravy a krmelišť společně. Pokud neleží vysoká vrstva sněhu, zvířata se pasou na loukách, okusují keře a kůru stromů, vyhrabávají si zpod sněhu keříky a výhonky rostlin. Coby přežvýkavci poté stráví podstatnou část dne schovaní před světem v houštinách, pít k potokům a řekám chodí až časně ráno. „Často vidíme, že se zvěř stahuje k silnicím a lidským obydlím," komentuje zimní situaci v lesích na Sokolovsku dlouholetý myslivec Roland Krämer z Oloví. „To protože lidé mívají u domů za zahradami krmítka, kam během zimy dávají seno a nosí sem i jablka, kaštany anebo suché pečivo."
Myslivci ve svých krmelcích podstrojují zvěři také hlavně senem, dále nasušenými větvičkami vrby nebo břízy, maliním nebo sušenými kopřivami. „Pokud je zima jako nyní, se spoustou sněhu a mrazivými dny, ke krmelci se vydávám téměř denně. Na přilepšenou nosím zvěři také kukuřici, řepu nebo zrní, nejčastěji pšenici, oves či ječmen," dodává Roland Krämer. Spousta krmelišť a okolí krmelců jsou dnes vybaveny skrytými fotopastmi (fotoaparát s čidlem na pohyb, který zachycuje na snímcích situaci u krmeliště), díky nimž mají myslivci přehled o druhu a počtu zvěře, která se na dané místo chodí občerstvovat. Na záběrech z fotopastí jsou vidět krom srnčí a jelení zvěře také veliká stáda divočáků, kteří se pohybují ve velkých rodinných klanech a za potravou se vydávají v noci.
Zdeňka Newiaková, Jiří Drozdík
