Pomalinku se probouzím, cítím, jak přes světlý závěs pronikají zlaté paprsky. Ještě chvilinku se převaluji, ale pak přece jen vstanu a odhrnu závěs. Najednou mám před očima tolik pestrých barev. Přede mnou otevírá svou náruč průzračně křišťálové moře, vedle mě je tolik stromků a keříků s pestrobarevnými ptáčky, kteří tak líbezně prozpěvují. Nade mnou se pomaličku prochází zlatý kotouč na modrém koberci. Je to, jako bych se dívala na překrásný obraz.

Jdu se převléct a vyrazím ven. Najednou jako bych se opravdu ocitla v ráji. Všude kolem mě je tak krásně. Potuluji se po pláži až do chvíle, než narazím na potápěčský obchod. Ani se nemusím rozmýšlet a vejdu do něj, půjčím si výstroj a jdu objevovat krásu hlubin.
Plavu pomaloučku, užívám si volnosti a tu najednou se přede mnou otevře mořská brána a já mám dovoleno vejít. Tolik krásy jsem snad v životě neviděla. Ten úžasný pocit, jako kdybych byla v úplně jiném světě. Nevím, kam se dřív podívat. Všude jsou krásní koráli, pestrobarevné rybičky, některé malé, jiné velké.

V porostlých skalkách se schovávají malé chobotničky. Jako by se tam zastavil čas. Ani si neuvědomím, jak dlouho jsem pod vodou, proto jsem překvapená, když se vrátím zpět na břeh a končí den. Jdu se osušit a převléct, protože cítím, jak se ochlazuje. Teď půjdu znovu zkoumat přírodu.
Jdu po pláži a cítím malinké kousíčky písku mezi prsty. Když dojdu na druhou stranu pláže k velké skále, posadím se tam a pozoruji, jak zlatý kotouč schází z nebes do mořské náruče. Kolem něj jsou růžovoučké červánky a všechna tahle krása se odráží na hladině. Je to jako z pohádky.

Místo zlatého kotouče nastupuje strážce noci. Modrý koberec překryl černý samet s tisíci perličkami. Jediné, co již slyším, jsou vlny, které naráží do skály, a miliony kapiček vylétnou do obrovské výšky. I ptáčci přestali zpívat a šli spát. Ještě chvilku si vychutnávám ten skvělý pocit a pak jdu spát, abych mohla zítra na další skvělou výpravu.