Čechům se nechce pracovat v nepopulárních profesích, zejména pak v řemeslech, na stavbách nebo ve výrobních podnicích. Doslova to platí pro Karlovarský kraj. Potíže s nedostatkem lidí řeší jak výrobní firmy, tak též třeba zdravotnická zařízení.
V karlovarské a sokolovské nemocnici je v současnosti nejen nedostatek lékařů, ale málo je i zdravotních sester. Zařízení v Karlových Varech zaměstnává dva cizince – lékaře, kteří ještě nemají oprávnění pracovat jako doktoři v ČR a čekají na nostrifikaci čili na uznání platnosti zahraničního oprávnění. Zatím pracují v pozici sester a zdokonalují se v češtině.
„Vzhledem k nepříznivé personální situaci v kategorii zdravotních sester v celé republice má vedení krajské nemocnice v záměru zaměstnat diplomované sestry z Ukrajiny na pozici ošetřovatelek,“ říká mluvčí nemocnice Zdeňka Marková.
Nemocnice v Sokolově vypisuje na pozice doktorů a sester dokonce i inzeráty. A jestli je uchazeč o zaměstnání na post sestry či lékaře Čech nebo cizinec, prý vůbec nehraje roli. V posledních letech je trend spíše takový, že mnohdy i přes jazykové bariéry jsou cizinci bez problémů přijati do služby. „Nic jiného nám ani nezbývá, Čechů je prostě nedostatek,“ vysvětluje mzdová účetní z personálního oddělení pro Nemocnici Sokolov. Podle ní je jazyková bariéra problém někdy jen pro pacienty.
A jaké národnosti, kromě české, zaměstnanci sokolovské nemocnice bývají? Jednou z nejzajímavějších je bezpochyby doktor z ostrovního státu z Afriky. „Ano, máme tu doktora z Madagaskaru, pak také Slováky, Gruzince nebo Bulhary,“ uzavřela účetní.
Problém nedostatku nekvalifikovaných pracovníků řeší také celá řada firem v regionu. Například Witte Nejdek, které se chystá zvyšovat výrobu až o dvojnásobek, nemá dostatek pracovníků, což bude muset řešit zaměstnáním zahraničních pracovníků.
Podobně je na tom také výrobce stavebního materiálu Lias Vintířov, kde počítají v souvislosti s rozšířením výroby s náborem desítek vietnamských pracovníků.
„O některé profese v naší výrobě stavebních materiálů není dlouhodobě žádný zájem, a tak přemýšlíme, jak vyplnit tuto mezeru na našem pracovním trhu. Zaměstnání zahraničních dělníků je jednou z cest,“ řekl Rudolf Borýsek, ředitel společnosti Lias Vintířov, který si kromě toho též postěžoval na nezájem ze strany našich lidí o tyto práce. Lidé chybějí také v kvalifikovaných profesích.
Naopak ale firma STASIS v Horním Slavkově, která má přes 200 zaměstnanců, výrazný nárůst lidí z ciziny nezaznamenává. „Ano, máme tu nějaké Slováky, ale jinak cizinců v naší firmě nějakým razantním způsobem nepřibývá,“ uvedlo vedení firmy.
Jako výpomoc cizincům při hledání práce slouží internetové vyhledávače či úřady práce. V Sokolově úřad práce preferují cizinci především ze Slovenska. „Situace je stále stabilní, žádný nárůst či pokles žádostí cizinců o zaměstnání neevidujeme,“ vysvětluje Jiří Tichý. Ten zároveň upřesňuje, že cizinci mají největší zájem o textilní průmysl. „Pak také o profese jako třeba obráběč nebo svářeč,“ dodal Tichý.
„Před mateřskou dovolenou jsem si vydělávala jako šička. Ke stroji se už ale nechci vrátit. Mnohem raději bych pracovala jako překladatelka. Nevím však, jestli se mi to podaří, konkurence je veliká,“ svěřila se obyvatelka Kraslic, která je původem z Ukrajiny.