Půjčka ve výši pěti set milionů korun by měla Karlovým Varům pomoci odvrátit stagnaci města, které kvůli koronavirové pandemii nyní čelí dvacetiprocentnímu propadu financí v miliardovém městském rozpočtu.

„Tyto peníze by byly určeny na investiční akce, rozhodně je neprojíme. I v době pokovidové se musíme postarat o to, aby město vzkvétalo,“ zdůraznil náměstek Tomáš Trtek (ANO). A doplnil, že zatím jde pouze o návrh. Podle něj by ale město bez těchto peněz nebylo schopné financovat například nákladnou rekonstrukci mostů, sanaci nestabilních svahů či další plánované investice, jako je projekt náplavky u řeky Ohře. „Rádi bychom tyto akce dotáhli do konce a to by bez půjčky nešlo,“ uvedl i náměstek Petr Bursík (ODS). Karlovy Vary v současné době stále splácejí úvěr za stavbu KV Arény, což činí 41 milionů ročně, a tento závazek skončí pro město na konci roku 2023.

Opozice je podle vedení města o plánovaném úvěru informována. Například podle zastupitele Jindřicha Čermáka (Piráti) si opozice uvědomuje, že Karlovy Vary budou čelit velmi těžkým a tvrdým časům. „Nyní si pořád spíše jen domýšlíme celkový dopad pandemické krize, který ještě prohlubuje přístup Ministerstva financí. Letos hodlá naše město ochudit o dalších 40 milionů, a navyšuje tak výpadek příjmů ze státního rozpočtu někam k 200 milionům korun. O plánovaném úvěru zatím opozice ví velmi letmo, i když vždy bylo jasné, že velké investiční stavby se bez něho neobejdou. „Po vedení města chceme jasný plán, které akce by byly z úvěru podpořeny. Obáváme se určitého 'prožrání' v menších akcích, nebo takových, které by šly udělat levněji či je odsunout. Prioritou by mělo být také splacení úvěru za KV Arénu, čímž by se nám poněkud uvolnily ruce v dalších akcích,“ uvedl Čermák.

Také zastupitel Petr Kulhánek (KOA) potvrdil, že opozice byla předběžně, podle něj o blíže neurčeném úvěrovém rámci, informována na finančním výboru. „Město s výhledem razantního poklesu budoucích příjmů má mít možnost či pojistku překlenout následující složité období. Určitě ale nemluvíme o půl miliardě, která se utratí během roku. Beru to jako úvěrový rámec, z něhož je možné čerpat v následujících letech v případě urgentní potřeby a nedostatku vlastních financí. Jeho čerpání by však vždy měla předcházet racionální a pečlivá úvaha, zda jsou ten který výdaj nebo investice zcela nezbytné pro chod, případně rozvoj města,“ míní Kulhánek. Úvěrový rámec by měl podle něj navíc splátkově navázat na konec úvěru za KV Arénu, což sice městu neulehčí, ale v zadluženosti ani výrazně nepřitíží. „Znovu ale zdůrazňuji, že to vnímám jako možnost financování nezbytných akcí, nikoliv jako automatické vyčerpání na cokoliv v rámci provozního rozpočtu města,“ doplnil Petr Kulhánek.