Za dodržení současných epidemických opatření byla ve středu 24. listopadu významným hostům a novinářům ve slavnostní předpremiéře představena na Státním hradu a zámku v Bečově nad Teplou nová expozice relikviáře svatého Maura. Kvůli vzrůstajícímu počtu nakažených covidem zatím stále zůstává otázkou, zda druhý nejcennější český klenot budou moci o nadcházejícím prvním adventním víkendu obdivovat i řadoví občané. Bečovský kastelán Tomáš Wizovský v to doufá. "Už jen vzhledem k tomu, že relikviář je součástí muzejní expozice, která je bez průvodce. Tím naplníme statut muzea či galerie, na které se v předchozích obdobích vztahovaly benevolentnější restrikce než na běžné památkové zámecké instalace," uvedl kastelán.

Slavnostní předpremiéry se účastnil nejen Christian Friedrich Beaufort Spontini, potomek posledních šlechticů, kterým bečovský zámek a hrad patřil, ale například i Theodora Remundová, dcera herečky Ivy Janžurové, která pro novou expozici natočila unikátní dokument.

Původně byl relikviář, schránka s ostatky několika svatých, uložen v trezorové místnosti v zámeckých interiérech. Nové prostory pro něj vznikly v opravených Pluhovských domech, které se po náročné a dlouhé rekonstrukci právě nyní také otevírají. Expozice se nachází hned v několika místnostech, je doplněna panely, historickými artefakty, interaktivními prvky včetně dotykových edukačních obrazovek, ale i několika audiovizuálními dokumenty, z nichž některé natočila právě Remundová. Vlastní relikviář je pak umístěn v potemnělé místnosti za bezpečnostními turnikety ve speciální skleněné vitríně, která je silná 35 milimetrů.

Řada předmětů, které jsou součástí výstavy, pochází i z té původní. "Jsou tu vystaveny opravdu vzácné kousky. Například kusy látky ze šestého století, do nichž byly ostatky zabaleny. Vedle nich ve vitríně je umístěn také unikátní malý předmět, a my vlastně ani nevíme, co to je. Zřejmě jde o ostatek pečlivě zabalený do velmi staré látky. My jsme ale nechtěli tuto část rozbalovat, abychom ji nijak nepoškodili," vysvětlil Michal Medek z Ústavu pro interpretace přírodního a kulturního dědictví, který se na expozici podílel po odborné stránce, ale pomáhal Remundové i při tvorbě dokumentů.

Relikviář se skládá ze 499 částí, z nichž některé jsou o mnohá staletí starší než samotná schránka na ostatky. Jde například o broušené kameny. "Na některých jsou vyryty figury osob, a přitom jde o velmi miniaturní kameny starší než relikviář. Je s podivem, že toto lidi v té době uměli," konstatoval Medek.

Nová expozice je součástí rekonstrukce Pluhovského paláce, která podle Naděždy Goryczkové, ředitelky Národního památkového ústavu (NPÚ), začala vlastně už v roce 2012. "Projekt byl zaměřený především na Pluhovské domy a horní hrad. Nebyl přitom vůbec jednoduchý, což se stává při opravě památek často. Nejsme ale ještě u konce, protože nás čeká ještě konzervace hradu. S finančním prostředky problém není, ty máme. V tomto případě půjde o jednodušší akci než u Pluhovských domů, kde jsme vytvářeli zcela novou expozici, která musela splňovat přísné požadavky, co se týče bezpečnosti i třeba vzduchotechniky," uvedla Goryczková.

Nové prostory relikviáře přišly NPÚ přibližně na 30 milionů korun, rekonstrukce celého horního hradu na 170 milionů, přičemž rekonstrukce Pluhovského paláce stála 136 milionů.

Expozice relikviáře svatého Maura nutí člověka k zamyšlení, čehož chtěla docílit i režisérka Remundová ve svém snímku. "Chtěli jsme relikviář ukázat v historické, duchovní i umělecké rovině," poznamenal Medek a Remundová ho doplnila: "Příběh o relikviáři jsme chtěli zmapovat od samého začátku. Dali jsme tam i tu dobrodružnou část z 80. let minulého století, kdy se našel. Pátrali jsme také po osobě svatého Maura, protože nebylo příliš jasné, kdo to vlastně byl. Podařilo se nám o něm najít legendu. I ta je na jednom z panelů," řekla režisérka.

Nová výstava byla sice plánována původně s průvodcem, nakonec bude bez něho. I to by mohlo být plusem pro to, aby i v době pandemie mohli tento klenot obdivovat návštěvníci. "Do konce roku zůstává vstupné stejné. Relikviář bude k vidění o adventních víkendech. Lidé si lístky mohou zarezervovat na internetu, což v dnešní době preferujeme, protože alespoň máme přehled o počtu návštěvníků," uvedl kastelán Wizovský.

Otevřením nových prostor pro tento vzácný poklad velké události v bečovském památkovém areálu nekončí. Za rok by se totiž mohla otevřít expozice Tekutého pokladu, která bude prezentovat vzácná archivní vína. Byla nalezena společně s relikviářem pod podlahou hradní kaple v listopadu roku 1985. 133 lahví má hodnotu více než 20 milionů korun a jde o nejvzácnější kolekci vín na území Evropy.

Svatý Maur žil zřejmě ve 2. století, byl to benediktinský opat a po smrti se stal katolickým světcem. Relikviář je významná románská památka pocházející z první třetiny 13. století. Schránku s ostatky svatých si nechal na zakázku vyrobit příslušník bohatého rodu Rumigny, jenž založil benediktinský klášter v belgickém Florennes. Byl zhotoven pro ostatky svatého Jana Křtitele a svatého Maura, které získal biskup Gérard de Rumigny z katedrály v Remeši. V roce 1838 ho odkoupil tehdejší majitel bečovského panství Alfréd de Beaufort-Spontini a nechal ho opravit. Rodina Beaufort-Spontini vlastnila panství od roku 1813 do roku 1945.

Relikviář odhaluje stále nová tajemství. Teprve letos se například přišlo na to, že jedním z kamenů na něm umístěných je takzvaný ropuší kámen, kterému byla ve středověku přikládána magická síla, ve skutečnosti jde o fosilie rybích zubů. Schránka s ostatky umístěná na bečovském zámku je vůbec nejzachovalejším relikviářem na území Evropy.