Řemeslníků v regionu je stále míň. Ti dříve narození pomalu odcházejí do důchodu nebo pracují v sousedním Německu. A absolventi základních škol se na učební obory příliš nehrnou.

Svědčí o tom i nabídka volných pracovních míst na úřadech práce. Ten chebský běžně nabízí kolem tisícovky možných uplatnění. A k těm nejčastějším patří například práce kovoobráběčů nebo zámečníků. Chybí ale také zedníci, tesaři nebo prodavačky.

Nepříznivý vývoj potvrdil také Jan Kott, ředitel Integrované střední školy v Chebu, která patří mezi největší školská zařízení v republice. Každým rokem tato škola otvírá řadu učňovských oborů zaměřených na stavebnictví, strojírenství nebo zemědělství.
„Zájem o učňovské obory je letos o něco menší než v loňském roce. Jak o ty strojírenské, tak o ty stavební,“ potvrdil Jan Kott. Absolventů tak bude méně, než by trh práce potřeboval. Navíc podle něj přichází ze základních škol na střední stále méně dětí. Těch tak ubývá, ale počty škol se téměř nemění.
„Rodiče dětí pak dávají přednost tomu, mít doma horšího středoškoláka než lepšího absolventa odborného učiliště. Přitom není problém si maturitu dodělat,“ povzdechl si ředitel Kott. Rodiče mají přitom na další studium absolventů základních škol největší vliv.

Podobně hovoří i jeho kolega, ředitel sokolovské integrované střední školy technické a ekonomické Josef Novotný. „Letos máme osmdesát absolventů v učňovských oborech stavebnictví, elektro a strojírenství. Dvakrát takový počet by jich našel uplatnění. My se snažíme počty žáků zvyšovat, ale o toto odvětví nemají zájem. Firmy by je samy měly motivovat tím, že by jim platily stipendium nebo dopravu s podmínkou, že po ukončení školy by u nich museli nějakou dobu pracovat,“ uvedl Novotný. „Na trhu práce na Sokolovsku chybí zedníci malíři či zámečníci,“ doplnil.

Řemeslníci už v současné době chybí i zaměstnavatelům. „Jenže jak můžeme mít dost řemeslníků, když ve školách chybí dílny? Zato počítače nechybí,“ poznamenal Jan Bříza z Agro & Kombinátu v Dolním Žandově.

Na vybavení školních dílen a odborných učeben ale školy potřebují peníze, kterých stále není dost. To je také jeden z důvodů, proč české školství v poslední době vyprodukovalo tolik administrativních pracovníků, kteří těžce shánějí na trhu práce uplatnění.

Za nezájem o obory černého řemesla podle odborníků ze školství či pracovních úřadů mohou hlavně rodiče. Snaží se stůj co stůj zajistit pro své ratolesti vzdělání s maturitou.
„Je to naprosto jednoduché. Chci, aby se moje děti měly líp než já. Na mne, jako na obyčejného dělníka, si každý dovolí. Počínaje mistrem až po ředitele. Když budou mít maturitu, určitě jim bude líp,“ řekl Tomáš Havlík z Chebu.
Zájem o učební obory podléhá nejrůznějším módním vlivům. V devadesátých letech minulého století byl například největší zájem o obory kuchař – číšník.